Vyloděním amerických jednotek v jižním Vietnamu v roce 1965 přerostla lokální vietnamská válka mezi komunistickým severem Vietnamu a proamerickým jihem v mezinárodní konflikt, do kterého bylo nasazeno přes milion amerických vojáků. V roce 1973 podepsali zástupci USA, severovietnamští a jihovietnamští politici v Paříži dohodu o ukončení války a poté byl osud země v rukou domácích politiků. Válka definitivně skončila před 45 lety, 30. dubna 1975, dobytím tehdejší jihovietnamské metropole Saigonu severovietnamskými jednotkami.
Úprk Američanů a hrůzu těch, co zůstali, mohli na fotografii posledního amerického vrtulníku odlétajícího ze střechy ambasády USA v Saigonu vidět lidé na celém světě. Snímek přetiskly snad všechny světové deníky. Československé Rudé právo titulkem "Jižní Vietnam svobodný" vítalo pád "loutkového proamerického režimu" v Saigonu, vzápětí přejmenovaného na Ho Či Minovo Město.
Válka v Indočíně vypukla poté, co komunistický vůdce Ho Či Min vyhlásil v září 1945 nezávislost Vietnamu na Francii, a bývalá koloniální velmoc v ní utrpěla těžkou porážku. Ženevská konference rozdělila v roce 1954 Vietnam na dva nezávislé státy. Boje mezi severovietnamským komunistickým Viet Minhem a jihovietnamským proamerickým režimem Ngo Dinh Diema ale pokračovaly, na jihu se do nich zapojili partyzáni komunistického Vietkongu. Spojené státy ve jménu potlačování komunismu stupňovaly podporu Jižnímu Vietnamu (Vietnamská republika) a stále hlouběji zabředávaly do konfliktu.
V srpnu 1964 byl americký torpédoborec Maddox údajně napaden severovietnamskými torpédovými čluny. Tento incident znamenal pro USA rozhodnutí rozpoutat ve Vietnamu válku a od února 1965 začaly Spojené státy s bombardováním Severního Vietnamu (Vietnamská demokratická republika). Na jihu americké jednotky vystupňovaly hon na příslušníky jednotek Vietkongu.
Američtí velitelé postupně k útokům využili prakticky celý letecký arzenál - od stíhaček z letadlových lodí až po mohutné bombardéry B-52, jež si na vietnamském nebi odbyly bojovou premiéru. Celkem svrhli Američané na Vietnam na 45 milionů tun bomb i miliony litrů chemikálií, včetně neblaze proslulého herbicidu Agent Orange. Brzy se ale ukázalo, že jen letecké síly na podporu Jižního Vietnamu nestačí a od konce roku 1965 se počty amerických vojáků začaly pohybovat ve statisících.
"Vietnamizace" a konec války
Nasazení Američanů ve Vietnamu vyvrcholilo v letech 1967 až 1969, kdy tam sloužilo kolem půl milionu příslušníků ozbrojených sil USA (nejvíce - 536 tisíc - v roce 1968). Zároveň ale v USA sílil odpor k posílání vojáků do nepopulární války a po nástupu Richarda Nixona do úřadu amerického prezidenta začátkem roku 1969 se americká strategie výrazně změnila. Do bojů se místo Američanů měli více zapojit sami Vietnamci, začala takzvaná "vietnamizace" války.
Američané také začali jednat o tom, jak odejít z konfliktu. Dohodu o ukončení války a obnovení míru podepsali zástupci USA, severovietnamští a jihovietnamští politici až v lednu 1973 v Paříži. Poslední americké bojové jednotky opustily Vietnam koncem března 1973 a pak už byl osud Saigonu v rukou domácích politiků. Američané sice slibovali, že odpovědí "vší silou" na jakékoli porušení dohody komunisty, nakonec ale hroutícímu se jihovietnamskému režimu na jaře 1975 na pomoc nepřišli.
Válka ve Vietnamu si podle odhadů vyžádala v letech 1954 až 1975 životy dvou milionů vietnamských civilistů. Ve Vietnamu padlo 58 tisíc Američanů a dalších 300 tisíc utrpělo zranění.
