Apokalypsa
Při válce s Íránem by se mohl vrátit tisíc let ztracený imám

Kontroverzní íránský jaderný program by mohl mít kromě mocenskopolitické i veskrze náboženskou dimenzi. Pokud by kvůli jaderným plánům Teheránu skutečně vypukl na Blízkém východě vojenský konflikt, byly by jeho důsledky nedozírné, možná apokalyptické. A podle šíitské věrouky by se právě za takové situace mohl vrátit "skrytý imám Mahdí", aby spasil svět.

Někteří experti podezřívají íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, že pracuje na takovém scénáři. Zaznívají obavy, že Ahmadínežád, který se v úvodu každého svého projevu zapřísahá Mahdího návratem, možná chce svou jadernou politikou přímo vyprovokovat izraelský vojenský úder.

Jak napsal německý politolog íránského původu Kamran Safiarian ve své nové knize Sud střelného prachu Írán, je Ahmadínežád "stoupencem mesiášského spolku Hodžatí, založeného v 50. letech".

Podle přesvědčení přívrženců Hodžatí "by se měl Mahdí brzy zjevit a osvobodit svět od bezbožnosti a nespravedlnosti", vysvětluje Safiarian. V íránské odnoži šíitského islámu je zakotvena víra v to, že 12. imám Muhammad Mahdí, poslední přímý potomek proroka Mohameda, zmizel zhruba před tisíci lety v mladistvém věku a jednou se vrátí, aby spasil lidstvo.

Íránský prezident vždycky zdůrazňuje, že hlavním úkolem revoluce je připravit příchod "skrytého imáma" Mahdího, napsal Safiarian. "Svévolně svolává zasedání, která lze vidět na internetové platformě YouTube, a vykládá na nich své představy o návratu skrytého imáma. Přijímá preventivní opatření a nechává vypracovat mapky s vyznačenou trasou, na níž se tento mesiáš znovu ukáže věřícím."

Mnozí z nich očekávají objevení Mahdího u Komu, kde Írán vybudoval ve skále dlouhou dobu utajované jaderné zařízení.

Mezi exilovými Íránci koluje žert, že Ahmadínežád při všech zasedáních i hostinách ponechává vždycky vedle sebe jednu židli volnou a objednává druhou sklenici vody - "pro případ návratu dvanáctého imáma". V takových okamžicích prý i Ahmadínežádovi stoupenci kroutí hlavami, píše Safiarian.

 A i když chtěl v září 2010 odbourat subvence, pomohl si prý Ahmadínežád také teologií, konkrétně poukazem na brzký Mahdího návrat.

"Největší strach nahání Západu to, že by se atomová bomba mohla ocitnout v rukou íránského prezidenta, který propadl tomuto sektářskému myšlení.

Mnozí totiž považují za možné, že by Ahmadínežád mohl období děsivých válek a společenského úpadku, po němž se má Mahdí vrátit, nakonec přivodit sám - použitím atomové bomby," uzavírá autor.