Čínská populace rychle stárne a už skoro polovina lidí žije ve městech, vyplývá z výsledků sčítání obyvatelstva z konce loňského roku. Podle nich má Čína 1,339 miliardy obyvatel, tedy o 73,9 milionu více než při posledním sčítání před deseti lety, což je zhruba celkový počet osob žijících v Turecku. Přírůstek je ale nižší než v předchozích desetiletích.
Sčítání ukázalo, že podíl starších lidí v zemi se zvýšil, zatímco podíl mladých lidí prudce klesl. Počet obyvatel mladších 14 let dosahuje nyní 16,6 procenta, což představuje pokles o 6,3 procenta ve srovnání s rokem 2000. Naopak počet lidí starších 60 let vzrostl o tři procenta na 13,3 procenta celkového obyvatelstva.
Skutečnost, že za posledních deset let v Číně přibylo kolem 40 milionů lidí ve věku 60 a více let, označuje analytik Wang Feng za pouhý začátek zrychlujícího se procesu.
Rychlé stárnutí obyvatel vyvolává obavy, jak dlouho bude země schopna udržet vysoký ekonomický růst, když stále méně mladých lidí je schopno pracovat v továrnách a budovat cesty, které z Číny udělaly druhou největší světovou ekonomiku po Spojených státech.
Sčítání také ukázalo, že téměř polovina obyvatel nyní žije ve městech. Ekonomické reformy vedou ke zvyšování životního standardu a přitahují více lidí z farem do měst - ve městech dnes žije 49,7 procenta lidí, zatímco před deseti lety to bylo 36 procent.
Jedno dítě stačí?
Rodiny se naopak zmenšují - v průměrné čínské domácnosti žije 3,1 lidí, zatímco před deseti lety do bylo 3,44 osob.
Projevuje se nadále nevyváženost v poměru pohlaví. V posledních deseti letech připadalo 100 dívek na 118 chlapců. Muži představují více než 51 procent obyvatel, zatímco ve většině zemí ženy počtem převažují nad muži. V důsledku této nerovnováhy nebude moci podle loňské studie do roku 2020 více než 24 milionů mužů najít manželku.
Podle analytiků se na zveřejněných výsledcích sčítání nadále projevují výsledky politiky jednoho dítěte, podle níž mohou mít rodiny ve městě jen jedno dítě a na venkově maximálně dvě. Rodiny dávají tradičně přednost chlapcům, takže v případě povoleného jediného dítěte se rozhodnou pro potrat, má-li se narodit holčička.
Obyvatelé i média stále více spekulují o tom, zda vláda zmírní politiku zavedenou v 80. letech minulého století jako dočasné opatření, které mělo zbrzdit tehdejší prudký nárůst obyvatelstva, a dovolí více lidem mít dvě děti.
Vedení ale vyjádřilo přání zachovat současný stav. Prezident Chu Ťin-tchao na jednání s komunistickými předáky o výsledcích sčítání řekl, že Čína setrvá u přísné politiky plánování rodiny, aby se udržela porodnost na nízké úrovni a zachoval se ekonomický růst.
Čína soudí, že její politika plánování rodiny zabrání tomu, by se narodilo 400 milionů dalších obyvatel a pomůže prolomit tradiční snahy obyvatel mít velkou rodinu, která by je měla ochránit před chudobou. Panují ale vážné obavy nad vedlejšími dopady této politiky, k nimž patří selektivní přístup k potratům a rychlé stárnutí obyvatelstva.
Prezident Chu se podle agentury Nová Čína při úterním jednání dotkl i problému struktury obyvatelstva a nárůstu počtu starých lidí. To podle něj lze řešit mimo jiné zlepšením sociálního zabezpečení a služeb. Vyzval úřady, aby připravily novou strategii, která by se vyrovnala se stále větším počtem starých lidí.
První census ve starověké Číně proběhl už před čtyřmi tisíci let, dobře dochované a poměrně přesné je sčítání z roku 2 našeho letopočtu. Tehdy v říši dynastie Chan žilo 57,67 milionů lidí.
