Obama řekl mariňákům v Camp Lejeune, že Spojené státy sice opustí Irák "suverénní, stabilní a samostatný", ale cena za setrvání už je příliš vysoká. Měřeno krví, Irák stál 4238 amerických životů. Za šest let bojů, teroristických útoků a sektářského násilí je však pro Iráčany účet mnohem vyšší.
Podle nejstřízlivějších odhadů se počet civilních obětí blíží padesáti tisícům. Některé zdroje hovoří o statisíci mrtvých.
Pentagon nicméně již začal připravovat plán stažení, které má být podle prezidenta Obamy ukončeno za tři roky. Zde budou kalkulace zcela jiného ražení. Cena odchodu z Iráku se bude měřit podle finančních, logistických a především politických kritérií.
ČTĚTE TAKÉ: Saddámův vicepremiér Tárik Azíz dostal 15 let vězení"Nebudeme se snažit o perfektní pozice. Nemůžeme donekonečna držet závazek, který napíná naši armádu a bude stát americký lid téměř trilion dolarů," prohlásil před vojáky Obama.
Ale jestliže byla sama irácká mise nákladná, ani stažení nebude zadarmo. Spojené státy zatím ve válce s terorismem podle nezávislého Centra pro zbrojní kontrolu a nešíření jaderných zbraní utratily 939 miliard dolarů (téměř 20 bilionů Kč). Prezident Obama navíc požádal ještě o dalších 130 miliard dolarů, aby zaplatil další rok v Afghánistánu a Iráku.
Kolik ještě bude Irák stát?
Kolik peněz ještě obě kampaně spolknou navíc zůstává otázkou. Pokud se Obama bude držet svého slibu a ponechá v Iráku jen padesát tisíc vojenských instruktorů (to se stane po 31. srpnu 2010), stále budou mít Američané na obou „protiteroristických" bojištích na osmdesát tisíc mužů do roku 2011.
ČTĚTE TAKÉ: Obama: Z Iráku se stáhneme do roku 2011
Jejich stažení bude stát miliardy a miliardy. Podle rozpočtové kanceláře Kongresu by jen třicet tisíc vojáků v těchto válečných zónách vyšlo do roku 2019 na 388 miliard dolarů. Američtí daňoví poplatníci si jednoduše spočítají, že oněch osmdesát tisíc mužů a žen je bude stát do konce desetiletí dalších devět set miliard dolarů.
Nejsou to však jen lidé, kteří jsou potřeba dostat z Iráku pryč. Čas je nutný i na uzavření základen. Podle Janet Laurentové z vládního účetního úřadu (U. S. Government Accountability Office) trvá tento proces u malých zařízení až dva měsíce. Obři, jako je například letecká základna Balad pro 24 tisíc vojáků, si prý mohou vyžádat i „více času než osmnáct měsíců".
Je na odchod příliš brzy?
Někteří analytici se ptají, zdali Obama může za šestnáct měsíců svůj plán splnit a zdali si Spojené státy vůbec mohou dovolit odejít z Iráku tak brzy. Stephen Biddle z thinktanku Rada pro mezinárodní vztahy by preferoval pomalejší stažení, aby Američané mohli zajistit mír mezi tamními politickými rivaly. Spirála násilí se podle něj může velice snadno znovu roztočit.
Bílý dům si tato rizika uvědomuje a proto dále než do srpna 2010 neslibuje žádná pevná data a nestanovuje termíny.
Expert na mezinárodní vztahy Benett Ramberg si myslí, že by se Spojené státy měly poučit z minulosti, z podobných konfliktů jako byl Vietnam. „Stažení poškodilo hlavně důvěryhodnost 
Washingtonu, ale byla to nejlepší cesta, jak chránit americké zájmy v dlouhodobé perspektivě," napsal v renomovaném časopise Foreign Affairs.
Ale jak poznamenal vojenský analytik Thomas E. Ricks na svém blogu, současné kroky Bílého domu napovídají, že Obama porozuměl, že válka nekončí projevem. Naučil se lekci, kterou se Bushova administrativa učila těžším způsobem.
Foto: Reuters
