Když vládci pásma Gazy z Hamasu nedávno triumfálně vítali katarského panovníka, úhlavního nepřítele syrského režimu, vyslali silné poselství, které se rozneslo metropolemi Teherán, Damašek a Bejrút. Mocné protiamerické spojenectví Íránu, Sýrie a radikálních skupin Hizballáh a Hamas, svého času nazvané "osou odporu", se otřásá.
Íránská ekonomika vykazuje znaky postižení jadernými sankcemi, syrský prezident bojuje o přežití a Hizballáh v Libanonu se dostal pod palbu oponentů, kteří ho obviňují z odpovědnosti za vraždu protisyrského šéfa rozvědky. Hamas - palestinská odnož - se odtrhává.
"Jsme v podstatě svědky toho, jak se osa odporu stává mnohem zranitelnější a dostává se pod mohutný tlak," řekl londýnský profesor blízkovýchodní politiky Fawaz Gerges. "Posun Hamasu k linii Saúdská Arábie - Katar - Turecko představuje hlavní hřebík do rakve osy odporu," říká. "Hamas jí dodával velmi důležitou sunnitskou dimenzi."
Osa je jedním ze dvou mocných táborů, které rozdělují Blízký východ do sfér protichůdného vlivu. Stojí proti bohatým, mocným monarchiím Saúdské Arábii a Kataru volně spojeným s většinou dalších arabských zemí a sousedním Tureckem, které je stejně jako Írán muslimské, ale nikoliv arabské.
Dělící linie je přísně sektářská - Írán a Hizballáh jsou šíitské a v Asadově režimu dominují alávité, tedy příslušníci odnože šíitského islámu. Hamas, který je sunnitský, byl výjimkou, než zběhl. Katar, Saúdská Arábie a další arabské země v Perském zálivu se sunnitskými vládami se snaží potlačit regionální vliv Íránu. Takže sunnitské země spolu s Tureckem podporují většinově sunnitskou syrskou opozici bojující v občanské válce proti Asadově vládě.
Osa odporu nabývala na síle po desetiletí před březnem 2011, kdy propuklo syrské povstání. Zformovala mocnou frontu proti Izraeli a klíčovým spojencům USA na Blízkém východě, jako jsou státy Zálivu bohaté na ropu. Írán dlouho podporoval Hizballáh a Hamas jako své zástupce v boji proti Izraeli.
Varování před "šíitským půlměsícem"
Sýrie se dlouho chlubí tím, že je jedním z mála ochránců ozbrojených skupin bojujících proti Izraeli. Je hlavním tranzitním místem přepravy zbraní z Íránu pro hnutí Hizballáh, což by zhroucení Asadova režimu velmi zkomplikovalo.
Osa odporu tedy rozšířila svůj vliv na většinově šíitský Irák, kde svržení Saddáma Husajna a jeho dominantně sunnitského režimu otevřelo cestu k vládě kontrolované šíity.
Před pouhými pár lety se koalice začala stávat tak mocnou, že jordánský král Abdalláh varoval před "šíitským půlměsícem", čímž měl na mysli Írán, Irák, Sýrii a Libanon.
Povstání proti Asadovi, které vypuklo uprostřed bouřlivých změn v arabském světě, otřáslo hlavním pilířem tohoto spojenectví. "Osud této aliance závisí na budoucnosti Asadova režimu,"řekl Bilál Saab, blízkovýchodní expert z Ústavu mezinárodních studií v Monterey.
Brutální postup Asadova režimu proti povstání, jemuž dominují sunnité, způsobil potíže Hamasu. Jeho exiloví vůdci, kteří měli od konce 90.let svou základnu v Damašku, odešli do Egypta, Kataru a dalších zemí.
Tento obrat také vyvolal nově napětí s hlavním finančním podporovatelem Hamasu Íránem. Teherán žádal, aby Hamas veřejně podpořil Asada - představitelé Hamasu to odmítli udělat, vazby na Teherán ale úplně nezpřetrhali kvůli absenci alternativního zdroje financování.
Nyní se ale možná objevuje na scéně nový mecenáš. Katarský emír, přijel jako první cizí hlava státu na návštěvu pásma Gazy, prolomil jeho izolaci, přislíbil vyčlenit přes 400 milionů dolarů na investiční projekty v pásmu a formálně tak zpečetil vystoupení Hamasu z "osy odporu".
"Otázka nezní, jestli (osa odporu) přežije, nebo ne. Otázkou je, zda bude mít kapacitu jednat ofenzivně," řekl Gerges. "Nyní je v defenzivě."
