V době, kdy chce Čína potvrdit svůj rozmach také ambiciózním programem průzkumu Měsíce, přišla čínská média s překvapivým odhalením, že její první astronaut při výpravě v roce 2003 jen o vlásek unikl smrti.
Čína je pouze třetí zemí, která po bývalém Sovětském svazu a Spojených státech vyslala do vesmíru svého astronauta. Stalo se tak v roce 2003, když Jang Li-wej obletěl Zemi, a Čína tento let demonstrovala jako senzační úspěch svého vesmírného programu (viz TÝDEN 43/03).
Nyní ale čínská zpravodajská agentura Sin-chua zveřejnila zprávy o nebezpečí, do něhož se vesmírná raketa Šen-čou V dostala.
„Jang ztratil téměř veškerý kontakt s pozemní kontrolou a kontrolním ústředím hned po návratu do zemské atmosféry. Došlo tak k naplnění nejhoršího možného scénáře, na nějž se vesmírný tým připravoval,“ uvedl pro agenturu Sin-chua Tung Te-i (Dong Deyi), šéf satelitního monitorovacího střediska Sien.
„Při návratu lodí zpět do atmosféry je komunikace snížena, ale v Jangově případě nezachytil radar vůbec žádný její signál,“ uvedl Tung. Když se Šen-čou V dostala z hluchého prostoru, byly prý signály z rakety nadále nestabilní, což ohrozilo tchajkonautovo, jak se čínským kosmo- či astronautům říká, bezpečné přistání.
Kontrola proto okamžitě nařídila optické navádění a sledování stroje. Vesmírní technologové použili na zemi optické snímače, které měřily polohu kapsule a zaznamenávaly její pohyb. Nakonec se povedlo dovést ji bezpečně na přistání, došlo k němu ale s odchylkou devět
Čína tajně začala se zapojením osob do vesmírného programu již v roce 1992. Od té doby za něj utratila v přepočtu zhruba 2,64 miliardy dolarů a na oběžnou dráhu vyslala tři tchajkonauty.
Cílem nejnovějšího čínského vesmírného programu je zmapovat celý měsíční povrch. V druhé polovině letošního roku má být na Měsíc vysláno orbitální těleso, které bude pořizovat snímky v 3D kvalitě a pomůže v roce 2010 s přistáním vesmírného stroje bez lidské posádky. Vyvrcholením třífázového programu by pak mělo být přistání čínských astronautů na Měsíci v roce 2017.
Navzdory některým obtížím tak čínský vesmírný program zaznamenal značný pokrok od doby, kdy si její bývalý vůdce Mao Ce-tung stěžoval, že jeho země nedokáže do vesmíru vyslat ani bramboru.
Čínské vesmírné plány však vzbuzují obavy Západu, že by mohlo dojít k závodům ve vesmírném zbrojení. Neklid vzrostl poté, co Čína v lednu vyslala svůj vlastní meteorologický satelit za použití pozemní rakety.
Na archivním snímku z roku 2003 první čínský astronaut po přistání.
Foto: archiv
