Křesťané v Kataru mají od poloviny března svůj první kostel, stejně jako jejich bratři ve víře, kteří se již mohou modlit ve svých kostelech v dalších zemích Perského zálivu, s výjimkou Saúdské Arábie, píše agentura AFP. Saúdská Arábie, kde jsou dvě hlavní svatá místa islámu, praktikování každého jiného náboženství zakazuje.
Ale v Bahrajnu, ve Spojených arabských emirátech, v Kuvajtu a v Ománu chrámy navštěvují statisíce cizinců, kteří zde trvale žijí, a v některých případech i malé místní komunity.
První z pěti katolických kostelů, které mají být v Kataru ještě postaveny, vysvětil 15. března zástupce Vatikánu.
Přestože se Katar přiklání k vahhábismu, striktní doktríně islámu rozšířené především v sousední Saúdské Arábii, v posledním desetiletí se otevřel i jiným vyznáním.
"Bahrajn má první kostel v oblasti Perského zálivu, který v roce 1906 založili anglikánští misionáři ze Spojených států," vysvětluje s hrdostí sekretář anglikánské církve Júsuf Hajdar.
V Bahrajnu žije tisícovka křesťanských občanů, mezi nimiž je i žena, členka Poradní rady Madžlis aš-Šúrá, jejíž členy vybírá král.
Stejně jako v jiných zemích Perského zálivu i zde kostely navštěvují západní cizinci, kteří tu žijí, a také Asijci a Arabové pracující v regionu bohatém na ropu.
V Kuvajtu je desítka kostelů, včetně nedávno restaurovaného chrámového komplexu v centru metropole.
Mezi jedním milionem Kuvajťanů je sice jen stěží 200 křesťanů, většinou iráckého či palestinského původu, ale v zemi je i 350.000 až 400.000 křesťanů ze zahraničí - z Indie, Egypta, Libanonu a ze Západu.
Stížnosti křesťanů, kteří si musejí pronajímat soukromé domy, aby si v nich zřídili svatostánky, vedly kuvajtskou vládu k tomu, aby před třemi lety vyčlenila dva velké pozemky na výstavbu nových kostelů, projekt však zablokovali muslimští poslanci a členové městské rady.
Ve Spojených arabských emirátech, které vyzdvihují svou náboženskou toleranci a kulturní rozmanitost, je několik kostelů, které navštěvují statisíce věřících, kteří zde žijí, zejména Filipínců, Indů a Arabů.
Otevření prvního kostela v Kataru svědčí o pokroku směrem k větší náboženské toleranci v oblasti Perského zálivu, soudí katolický farář pro Dubaj a některé další emiráty François Kusajví, který slouží mši v arabštině a francouzštině.
V emirátech, v nichž koncem roku 2006 žilo 5,6 milionu obyvatel, z nichž jen 15,4 procenta tvoří obyvatelé původní, je zapotřebí více kostelů, aby bylo možno reagovat na rostoucí počet věřících, zdůrazňuje libanonský farář.
Katolíci, jichž je v emirátech mezi křesťany nejvíce, mají sedm kostelů, uvádí chrám Panny Marie v Dubaji, kam každý týden směřují tisíce věřících, z nichž se někteří musejí účastnit mše ze dvora umístěného proti mešitě.
V Dubaji je rovněž anglikánský kostel, další kostel, koptské ortodoxní církve, byl v roce 2007 otevřen v Abú Zabí.
V Ománu, kde většinu křesťanského společenství tvoří indičtí katolíci, mají desetitisíce cizinců, katolíků, protestantů a pravoslavných, své vlastní svatostánky, zdůrazňuje reverend Michael Bos, americký protestantský pastor, a poukazuje na dlouhou tradici tolerance v zemi.
Foto: Profimedia a archiv
