Moskva a Dušanbe se rozhodly využít ruskou vojenskou základnu v Tádžikistánu k ochraně tádžicko-afghánských hranic. Při návštěvě středoasijského Tádžikistánu to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle společného rusko-tádžického prohlášení je základna významným příspěvkem k zajištění bezpečnosti v regionu a k ochraně postsovětského prostoru.
Ruská základna je největším vojenským zařízením Moskvy v zahraničí. Jednotky 201. motostřelecké divize o síle asi 7500 mužů jsou rozmístěny v metropoli Dušanbe a ve městech Kulob a Kurgonteppa na jihozápadě země. Podle mezivládní rusko-tádžické smlouvy mají v zemi setrvat do roku 2042. Moskva výměnou poskytuje režimu v Dušanbe značné finanční prostředky na vyzbrojení armády a budování infrastruktury.
Rusko považuje Tádžikistán za strategického partnera v boji proti pronikání islámských radikálů a pašeráků drog z Afghánistánu na sever. Vzájemné vztahy ale kalí řada problémů, mimo jiné velké množství tádžických přistěhovalců, kteří v Rusku pracují bez povolení. Problém imigrace v Dušanbe nastolil i Putin, který se s prezidentem Imomalim Rachmonem dohodl na mechanismu blokování vjezdu osob, které nemají v Rusku právo pobytu.
Bez problémů podle dostupných informací není ani vojenská spolupráce obou zemí. Koncem roku 2015 Rusko stáhlo dva své motostřelecké prapory z tádžických okresů sousedících s Afghánistánem. Jednotky byly přesunuty do hlavního města, protože Rachmon údajně nebyl s jejich působením spokojen.
Před rokem Moskva oznámila, že početní stav svých vojáků omezí; místo motostřelecké brigády měla být v Tádžikistánu umístěna méně početná jednotka.
