Íránský prezident Hasan Rúhání představil návrh státního rozpočtu v objemu asi 47 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), z čehož třetina má být investována do podpory občanů s nízkými příjmy, informovala agentura Reuters. Rúhání připustil, že americké sankce ovlivní životy řadových občanů a hospodářský růst, nesrazí podle něj ale íránskou vládu na kolena.
Americký prezident Donald Trump v květnu odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Washington v srpnu na základě odstoupení od dohody zavedl proti Teheránu nové sankce, jejich další vlna pak začala platit od listopadu.
Írán čelí vlivem obnovených amerických sankcí ekonomickým potížím a v minulých měsících se v zemi konalo několik protestů. Centrální banka v listopadu přiznala, že ceny mléčných výrobků a vajec vzrostly proti loňsku o 57 procent, ovoce o 68 procent a masa o 39 procent.
"Cílem Spojených států je srazit íránský islámský systém na kolena... To se jim nepodaří, ale sankce nepochybně budou mít vliv na životy lidí, na vývoj země a na růst ekonomiky," řekl Rúhání v parlamentu v projevu, který živě přenášela státní televize.
Na příští fiskální rok, jenž v Íránu začíná 21. března, Rúhání představil nominálně vyrovnaný rozpočet v objemu zhruba 4,70 biliardy ríjálů - bez výdajů státních podniků. Toto číslo je podstatně vyšší než 3,70 biliardy ríjálů navrhovaných na letošek. Nový rozpočet je ale reálně méně než poloviční, vzhledem k oslabení íránské měny. Zatímco před rokem se za dolar platilo asi 42 tisíc ríjálů, v současnosti už se platí zhruba 100 tisíc ríjálů, uvedla agentura AP. Podle neoficiálního směnného kurzu tak objem rozpočtu činí v přepočtu asi 47,5 miliardy dolarů.
Rúhání prohlásil, že státním zaměstnancům se příští rok zvýší platy o 20 procent. Rozpočet podle prezidenta zahrnuje také 14 miliard dolarů určených na subvencování základního zboží typu potravin a léků tak, aby si je mohli levně pořídit rovněž občané s nízkými příjmy, jako jsou například důchodci. Peníze z rozpočtu mají podle Rúháního podpořit i výrobu a zaměstnanost a přispět k obnově tisíců pozastavených státních projektů s pomocí soukromých investorů.
Rúhání ve svém projevu také vyzval k omezení závislosti Íránu na příjmech z prodeje ropy. "Pokud by rozpočet do takové míry nezávisel na ropě, dopad sankcí by byl podstatně nižší," podotkl Rúhání.
