Rusko uzavřelo kontrakt s Barmou, na jehož základě by mělo tamní vládní juntě dodat 20 stíhaček MiG-29 v hodnotě přibližně 400 milionů eur (zhruba 10,5 miliardy Kč). Oznámil to dnes list Vedomosti s odvoláním na nejmenované zdroje ve zbrojním průmyslu. Oficiální představitelé se zdrželi vyjádření.
Podle listu jde o největší dodávku stíhaček MiG od zrušení kontraktu s Alžírskem, které se před dvěma lety zřeklo 34 těchto letounů, údajně kvůli nízké kvalitě. Stroje nyní zařazuje do své výzbroje ruské letectvo. Od té doby se podařilo dohodnout jen export šesti MiGů na Srí Lanku.
Barma (Myanma) se vyzbrojila 12 stíhačkami stejného typu v roce 2001; tentokrát ruské stroje vyhrály v konkurenci s Čínou, která prý za velmi výhodných podmínek nabízela své nejnovější stíhačky J-10 a FC-1. Deník také připomněl, že v 90. letech se barmská armáda přezbrojila na čínské zbraně za dvě miliardy dolarů.
ČTĚTE TAKÉ: Kareni, zapomenutí bojovníci proti barmské juntě
"V Barmě vládne vojenský režim, pro který je poměr mezi cenou a efektivností velmi důležitý. Znamená to, že ruské MiGy zůstávají konkurenceschopnější než nejnovější čínské stíhačky," uvedl expert Igor Korotčenko.
Roli mohlo sehrát také to, že barmská junta, už roky čelící tlaku USA, považuje Rusko za spolehlivého dodavatele, nezapojeného do regionálních problémů.
Barmská armáda disponuje asi 490 tisíci muži a je tak druhou největší aktivní armádou v jihovýchodní Asii po Vietnamu. Její předností je, že má bohaté zkušenosti s bojem v džungli. Uskutečňuje vojenské operace prakticky nepřetržitě od roku 1948, převážně proti ozbrojencům menšinových etnik.
Nejdelší a nejtěžší boje mezi pravidelnými barmskými jednotkami a povstalci se vedou v oblasti u hranic s Thajskem, kde žijí Kareni. Mezi největší dodavatele zbraní pro barmský režim patří Čína a Indie.
Čína dlouho patřila k hlavním zákazníkům ruských zbrojovek, ale v poslední době se stává jejich konkurencí. Čínská stíhačka J-10 je podle dostupných zdrojů považována za dokončení izraelského projektu Lavi, s údajně ruským motorem.
Lehká stíhačka FC-1 prý byla vyvinuta ve spolupráci s Ruskem a Pákistánem.
Ruský vývoz zbraní roste už desátý rok po sobě a podle ředitele federální agentury pro vojensko-technickou spolupráci Michaila Dmitrijeva bude letos rekordní, přičemž přesáhne 8,5 miliardy dolarů (157 miliard korun).
Prezident Dmitrij Medveděv letos v únoru informoval, že loni činil vývoz zbraní 8,35 miliardy dolarů.
Údaje o exportu ruských zbraní se však liší. Státní podnik Rostěchnologije v květnu oficiálně oznámil, že vývozce ruských zbraní loni uzavřel nové kontrakty za 9,4 miliardy dolarů (166 miliard Kč), zatímco o rok dříve za 11 miliard.
Naopak zářijová zpráva amerického Kongresu o světovém obchodu se zbraněmi v loňském roce přisoudila Rusku až třetí místo se sumou 3,5 miliardy dolarů, což by představovalo silný pokles oproti předchozímu roku s vývozem zbraní za 10,8 miliardy. Ruští odborníci však americké údaje zpochybnili jako podhodnocené.
Foto: Wikipedia a Profimedia
