Nová dohoda s Tádžikistánem zaručuje Moskvě ruskou vojenskou přítomnost v zemi na celá tři desetiletí, nejméně do roku 2042. Příslušnou smlouvu ratifikovala dolní komora parlamentu v hlavním městě Dušanbe. Vzhledem k odchodu (ústupu) jednotek NATO z Afghánistánu se Kreml obává o bezpečnost ve Střední Asii.
Hlubší spolupráci Rusů s Tádžiky však do jisté míry omezuje konkurence Číny v oblasti. Svůj vliv v Tádžikistánu se nadále snaží posilovat i Spojené státy.
Dohodu o podmínkách zachování ruské vojenské přítomnosti na základnách v Tádžikistánu, která nahrazuje úmluvu z roku 1993, podepsali začátkem října ministři obrany obou zemí. Po vypršení platnosti může být prodlužována vždy o dalších pět let.
Tádžický šéf rezortu obrany Sherali Khayrrulloev uvedl, že dokument je v souladu se strategickým partnerstvím jeho země s Ruskem a že je garantem stability v regionu.
Moskva nadále udržuje v Tádžikistánu tři vojenské základny, v nichž je kolem 7500 vojáků. To je druhá největší vojenská přítomnost Ruska za jeho hranicemi. Nejvíce vojáků (celkem 13 tisíc) a výzbroje je u Černomořské flotily v Sevastopolu na Ukrajině.
Dohodnout se s Tádžiky nebylo pro Kreml snadné. Vláda Dušanbe předkládala Rusům řadu podmínek včetně finančních. V ruských médiích se hovořilo v přepočtu až o 5,4 miliardy korun. Co všechno musejí nakonec Rusové zaplatit, není oficiálně známo.
V souladu s vojenskou kooperací studují tádžičtí důstojníci na ruských vojenských školách. Rusko dodalo od roku 2005 svému středoasijskému spojenci výzbroj za nejméně 7,6 miliardy korun.
Navíc získalo Dušanbe od Moskvy příslib, že usnadní registraci tádžických pracovních migrantů v Rusku.
Ruské divizi v Tádžikistánu se říká ještě z časů Sovětského svazu 201. motorizovaná divize. Její jednotky jsou rozmístěny na třech základnách. Ruské síly zde mají podobný statut jako diplomatické mise (nejde o klasický pronájem).
Stále nevyřešená zůstává otázka zajištění hranice s Afghánistánem. Rusové tlačí na Tádžiky, aby byli na asi 1300 kilometrů dlouhý hraniční úsek znovu rozmístěni ruští vojáci. Kreml se obává, že by po roce 2014 mohly už tak nepříliš stabilní bezpečnostní situaci ve Střední Asii ještě více podkopávat teroristické síly.
Do Ruska se z Afghánistánu dostává přes Tádžikistán a další země bývalého SSSR též velké množství opia a heroinu.
Vrásky dělají Moskvě i Číňané, kteří jsou v postsovětských republikách Tádžikistánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu stále atraktivnější a dělají Rusku velkou konkurenci.
Nehledě na všeobecně pesimistické předpovědi dalšího vývoje v Afghánistánu je koordinování politiky mocností v oblasti jen velmi řídkým jevem. Dominuje jednání na vlastní pěst. Vojenskou angažovanost pod Hindúkušem Kreml odmítá.
