Odbojný šíitský duchovní Muktada Sadr zvažuje rozpuštění svých milic. Jeho Mahdího armáda však složí své zbraně až poté, co k tomu získá svolení významných náboženkých představitelů, s nimiž se má setkat. Deaktivaci mahdistů tvrdě vyžaduje irácká vláda. Na jihu rozbouřené země, především v okolí Basry, by tak již brzy mohlo být bezpečněji.
Sadrův překvapivý tah následuje po novém kole zuřivých srážek mezi iráckou a americkou armádou a mahdisty. Podle Hasana Zarkáního, významného pobočníka odbojného klerika, se Sadr rozhodl odejít pro radu do Íránu k velkému ajatoláhovi Alímu Sistánímu a dalším důležitým náboženským vůdcům.
Otázka, zdali rozpustit či nerozpustit milice, má i širší politický rámec. V říjnu se konají 
v Iráku regionální volby a premiér Núrí Málikí se nechal slyšet, že strany s vlastními milicemi se jich nebudou smět účastnit. Jmenovitě pak kritizoval Sadra za jeho povstalecké aktivity.
Málikí už dlouho nemůže přijít sadrovcům na jméno, ačkoliv mu v roce 2007 pomohli do premiérského křesla. A Nejvyšší irácká islámská rada, hlavní politický spojenec předsedy vlády, je Sadrovým tradičním rivalem v šíitské oblasti na jihu země. Snaží se ho co nejvíce před volbami poškodit, protože radikální duchovní by si v nich podle předpokladů měl vést dobře.
Sám Muktada Sadr, často zobrazovaný západními médii jako diverzant a podněcovatel nepokojů, se od americké invaze a bojů v Nadžáfu choval opatrně. Američané se ho pokoušejí zadržet již dlouho i proto, že jeho hlavní cíl je jejich odchod z Iráku.
Foto: AP, Reuters
