Jak se barmská vláda zavazuje k dalším politickým reformám, zahraniční dárci přehodnocují svůj dosavadní postoj. Barma (oficiální název Myanma) pod vládou junty získávala v přepočtu na obyvatele téměř nejméně rozvojové pomoci ze všech rozvojových zemí.
"Myanmě se proto dříve říkalo sirotek pomoci," řekl humanitární zpravodajské agentuře IRIN londýnský konzultant na barmské otázky Ashley South.
Za rok 2010 činila rozvojová pomoc ze zahraničí pět dolarů na hlavu, což byl osmadvacetiprocentní propad oproti roku 2009, vyplývá ze statistik OECD. V Kambodži to bylo 48 dolarů, v sousedním Laosu 66. "Nyní je k dispozici víc prostředků," říká Andrew Kirkwood z asociace LIFT, jež se snaží zajistit potraviny pro zejména severní barmské státy. "Můžeme teď expandovat do více okresů." V posledních týdnech dárci LIFT slíbili granty na příští rok ve výši až 130 milionů dolarů a prodloužili operace do roku 2016, dva roky nad původní plán. I tak ale zůstává celková pomoc šedesátimilionové Barmě extrémně nízká, upozorňuje Kirkwood.
Například v Čjinském státě má osm z deseti domácností problém zajistit si jídlo, statisíce vnitřních uprchlíků přežívají mimo své domovy.
Přehodnocení pomoci
Pomoc navyšuje i Evropská komise - skrze své generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc (ECHO). V roce 2010 získala z Bruselu Barma zhruba 12,7 milionů dolarů, nepočítá-li se mimořádná pomoc na rekonstrukci po cyklonu Nargis (sto tisíc mrtvých, milion bez přístřeší), příští rok to má být 16,3 milionů. "ECHO se bude zejména zaměřovat na oblasti, které nepokrývá rozvojová pomoc, nebo bude doplňovat tuto pomoc, kde jsou i humanitární potřeby," říká Matthias Eick, mluvčí ECHO pro východ a jihovýchod Asie.
I Japonsko v listopadu oznámilo, že započne "rozhovory na pracovní úrovni", které by mohly vést k obnovení rozvojové pomoci. Japonsko ji odstřihlo v roce 2003 (humanitární však dále pokračuje).
Mezi největší dárce Barmy patří Británie a Austrálie, obě však při tom obcházejí vládu. Londýnu to nařizuje rozhodnutí Rady Evropské unie, veškerá pomoc takto musí jít přes OSN, nevládní neziskové organizace nebo přes "decentralizovanou spolupráci s civilní místní správou". Britský plán na roky 2011-2015 však uvažuje i o změně, až se režim dostatečně uvolní: "V případě výrazného zlepšení zodpovědnosti vlády a respektování lidských práv by se naše škála nástrojů rozšířila."
První oficiálně civilní vláda za poslední dekády se odhodlala k nadějným reformám - povolila zaměstnanecké odbory, demonstrace, opozici či internet a začíná propouštět politické vězně. "Nová vláda výrazně zlepšila svou spolupráci a dialog s neziskovými organizacemi a občanskou společností," chválí ji Lynn Yoshikawa z washingtonské neziskovky Refugees International. Například je snazší přístup k uprchlíkům v konfliktních oblastech Barmy. V prosinci tak třeba pracovníci OSN poprvé směli do státu Kačjin, kde před půl rokem po sedmnáctiletém příměří zase vypukly boje Armády kačjinské nezávislosti s vládními vojsky.
Klíčový zlom?
Ve třicítce táborů podél hranice s Čínou se tam tísní na 45 tisíc uprchlíků a hlavně ženy a děti umírají na podchlazení, píše IRIN. "Že barmské úřady povolily OSN přístup k uprchlíkům v Kačjinském státě, je důležitý krok, ale vyžaduje dlouhodobé závazky od vlády i od zahraničních dárců," varuje Elaine Pearsonová z Human Rights Watch.
"Vláda i kačjinská vojska by měly zajistit, aby desetitisíce uprchlíků v odlehlých táborech dostaly potřebné jídlo a přístřeší." Přístup pro humanitární pracovníky do konfliktních oblastí byl omezený, přesto ale lepší než v roce 2008 po ničivém cyklonu Nargis.
Navzdory deklarovaným vládním snahám dojít k mírovému řešení konfliktů s menšinami se na severu zatím příliš nezměnilo. Napětí a boje mezi Barmánci a příslušníky menšin, kteří tvoří zhruba třetinu obyvatel země, trvají už desítky let. Na tři miliony lidí takto zemi opustily, hodně přes milion je v Barmě vnitřních uprchlíků.
Zvláštní vyslanec OSN pro lidská práva v Barmě Tomas Ojea Quintana mluví o "klíčovém momentu" v historii země. "Jsou tu skutečné příležitosti pro pozitivní a smysluplný vývoj, ke zlepšení stavu lidských práv a hlubšímu přechodu k demokracii."
