Čína může být pro anglicky hovořící osobu s nedostatečnou znalostí čínštiny matoucím a mnohoznačným prostředím. V bankách najde například stroje na výběr peněz, ale také na jejich recyklaci, myšleno směnu. V restauracích jsou na jídelníčku záhady jako smažený výplach či oliheň na stopce pevné stromové houby či tajemný pokrm k uhašení žízně zvaný šťáva z židovského ucha (z houby zvané ucho Jidášovo), napsal list The New York Times.
Ti, kdo si dopřejí příliš velké porce olihně na stromové houbě, se pak možná dostanou do situace, kdy si budou muset pořídit nový šatník. Najdou ho v odděleních označených slovy "pro tlusťochy" nebo "hroudy sádla" v oděvním řetězci Scat.
Návštěvníci Číny se nad podobnými nápisy zarazí a často usmějí. Během půlročního Expa v Šanghaji, kde očekávají na 70 milionů návštěvníků, by však takovou příležitost dostat neměli, jelikož tamní orientační systém a jeho správný převod do angličtiny piluje už delší dobu šanghajská komise anglického jazyka.
Posílená armádou 600 dobrovolníků a vedená výborem anglicky výborně hovořících osob už poopravila mnoho poutačů, menu ve stovce restaurací a na 10 tisíc nápisů, včetně původního čůracího okrsku.
Zvětšit mapu kliknutím na šipku
V Šanghaji pokračují v tom, o co se snažili před dvěma lety v Pekingu, aby ulehčili orientaci návštěvníkům olympiády. Do pekingských ulic tehdy umístili 400 tisíc orientačních cedulí, převedli do angličtiny jídelní lístky v 1300 restauracích a napravili takové přehmaty jako Klinika konečníku Tung-ta, nyní cizincům známá jako proktologická klinika Tung-ta.
Z map byl také zlikvidován Rasistický park a teď ho tam lze najít jako Park menšin.
Jedním z těch, kdo se postarali o střízlivý převod čínštiny do angličtiny, byl i někdejší velvyslanec ve Washingtonu Čao Čchuej-min. "Nápisy mají lidi orientovat, a ne bavit," říká Čao, nynější generální ředitel pekingského úřadu pro zahraniční záležitosti.
Jenomže věc není tak jednoduchá. Existují totiž obránci takzvané čínské angličtiny, kteří nad těmi střízlivými opravami zoufale lomí rukama. Jedním z nich je bývalý reportér německého rozhlasu Oliver Lutz Radtke. Čína by se podle něj neměla vzdávat své rozkošné, čínštinou poznamenaná angličtiny, protože likviduje dynamiku vlastního jazyka.
"Když všechny ty původní nápisy odstraníte, přijdete při procházce nejen o zábavu, ale i o náhled do čínské duše," říká tento obránce chinglish, který na toto téma píše disertační práci na univerzitě v Heidelbergu.
Mnozí Číňani, kteří například pracují se zahraničními kolegy, se však za chybné nápisy vzbuzující posměch stydí. Vina padá také na počítačové překladače. Program Jingshan Ciba například "vyrábí" sexuálně orientované převody.
Má na svědomí vulgární překlady sušených produktů prodávaných v samoobsluhách a z opečeného párku udělal smažený výplach.
K těm, kdo bojují s nepřesnostmi v Šanghaji, patří profesor na institutu překladatelství a tlumočnictví Jeffrey Jao. Z vládního nařízení nemilosrdně likviduje do očí bijící omyly, a přesto si není správností svého počínání zcela jist. I když doslovný překlad může v angličtině znít kostrbatě, čínské sdělení je často výmluvnější i elegantnější než to ve správné angličtině.
Příklad za všechny: Správy parků na Západě chrání porost strohým "Nevstupujte na trávník". Jenomže Číňan nemrkne okem nad personifikovaným sdělením "Travička spí, prosím, nerušte" nebo "Neubližuj mi, to bolí". Když Jao čte tyto příklady, jako by přednášel Shakespearův sonet. A nakonec se neubrání povzdechu: "Jak krásné."
Byl to právě čínský duch, který doslovným překladem "long time no see" (dlouho nevidět) vyrobil výraz, jenž se uchytil v mluvené angličtině pro sdělení, že dotyčný někoho dlouho neviděl.
Ale i tolerantní Jao dokáže být nekompromisní. Nemilosrdně nechal zlikvidovat nápisy u vstupu do jednoho ze šanghajských parků, které nevybíravými termíny zakazovaly v parku prát a sušit šaty, hrabat se v odpadkových koších a kálet. A nechápe, jak mohlo pracovníkům komise do posledních dnů před zahájením Expa uniknout označení prostoru pro odkládání použitého nádobí v jedné kavárně jako "Stolní potřeby vyžadují místo".
"Některé výrazy v čínské angličtině jsou milé, ale my tady nepřekládáme literaturu. Chci, aby lidé při čtení nápisu pokývli hlavou v porozumění, a ne aby se smáli," říká Jao, který se skoro dva roky živil překlady v Kanadě.
Foto: ČTK/AP a Profimedia
