Historický okamžik pro vztahy Turků a Kurdů. Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval své spolubojovníky k příměří a stažení z Turecka. Zbraně musejí umlknout a ke slovu musejí přijít politici, prohlásil Öcalan u příležitosti kurdského Nového roku. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan výzvu k příměří uvítal a slíbil, že Ankara zastaví vojenské operace namířené proti kurdským povstalcům, pokud od svých ozbrojených akcí skutečně upustí i oni.
Nechme utichnout zbraně a nechme vyniknout myšlenky, vyzval Öcalan. "Dospěli jsme do fáze, kdy by se naše ozbrojené síly měly stáhnout za hranice Turecka... Není to konec, je to začátek nové éry," prohlásil vůdce kurdských povstalců. Podle něj se v Turecku po období ozbrojeného boje otvírají dveře demokratickému procesu.
Prohlášení, které by mohlo znamenat začátek mírového procesu mezi tureckou vládou a PKK, si přišlo do města Diyarbakir v kurdsky obývané části Turecka vyslechnout na 250 tisíc Kurdů. Öcalanovu výzvu k jednostrannému příměří přečetli v kurdštině i turečtině na novoročních oslavách prokurdští politici.
Erdogan výzvu k příměří označil za pozitivní vývoj. "Vnímám tuto výzvu, toto pozvání, jako pozitivní vývoj. Ale je jasné, že nejdůležitější je tuto výzvu naplnit," prohlásil Erdogan v nizozemském Haagu. Slíbil přitom, že Ankara zastaví své vojenské operace proti kurdským povstalcům, pokud tak učiní i druhá strana."Až se to stane, změní se nálada v Turecku i v regionu. O tom jsem přesvědčen," prohlásil premiér.
Prohlášení kurdského předáka dnes uvítal i turecký ministr vnitra Muammer Güler. "Jazyk, který použil, je jazykem míru," prohlásil Güler. Také on zdůraznil, že nejdůležitější nyní bude realizace příměří.
Öcalan prohlášení avizoval dopředu. Vůdce rebelů tento týden uvedl, že turecký parlament by měl schválit reformy, jež podpoří mírové úsilí. Mělo jít o reformy s cílem zlepšit práva kurdské menšiny.
Ankara začala v zájmu ukončení konfliktu s Öcalanem jednat loni v říjnu. K tomuto kroku se odhodlala po stupňování útoků rebelů během předchozího léta a po vlně zatýkání kurdských aktivistů.
Třiašedesátiletý Öcalan je ve vězení na tureckém ostrově Imrali. V roce 1999 byl odsouzen k trestu smrti na základě paragrafu 125 trestního zákoníku za "podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země". Trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí.
Strana kurdských pracujících, která usiluje o samostatný kurdský stát a kterou Ankara, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou, se chopila zbraní před 28 lety. Od té doby trvá konflikt, který má dosud na svědomí podle některých odhadů téměř 45 tisíc lidských životů.
Kurdové jsou indoevropský národ, který v současnosti čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Více než třetina (přes 11 milionů) jich žije v Turecku. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s vlastní správou (regionální vláda a parlament) mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku. Většina jich vyznává sunnitskou formu islámu.
