Hřímal proti Izraeli, odsuzoval "chamtivý kapitalismus" a předpovídal zhroucení "americké říše". Hájil revizionisty holokaustu a popřel, že jsou v Íránu homosexuálové. Kdykoliv donedávný íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád vystoupil na mezinárodním fóru, bylo jisté, že rozdmýchá vášně a vzbudí napětí.
Dnes se ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění v New Yorku chystá poprvé vystoupit Ahmadínežádův nástupce Hasan Rúhání. Ten už předem hluboce zapůsobil na světové vůdce svým výrazně mírnějším tónem a zřejmou ochotou obnovit jednání se Západem o kontroverzním íránském jaderném programu.
Agentura AP při této příležitosti připomněla některé z nejpamátnějších Ahmadínežádových výroků, za něž si při svých osmi návštěvách v sídle OSN v New Yorku vysloužil výsměch a ostrou kritiku.
V roce 2007 Ahmadínežád kromě projevu na Valném shromáždění OSN promluvil i na Columbijské univerzitě. Tam vyvolal výsměšný smích svou odpovědí na otázku ohledně pronásledování homosexuálů v Íránu: "V Íránu nemáme homosexuály jako ve vaší zemi," prohlásil.
Jedním z nejoblíbenějších terčů Ahmadínežádových výpadů byl Izrael. Ve stejném projevu na Columbijské univerzitě obhajoval popírače holokaustu a vyvolal takové pobouření, že byl následně donucen zrušit plánovanou návštěvu Ground Zero, místa teroristických útoků z 11. září 2001, kvůli plánovaným protestům a obavám o svou bezpečnost.
V roce 2008 Ahmadínežád ve výpadu proti Izraeli prohlásil, že "sionistický režim se definitivně řítí do záhuby a neexistuje pro něj cesta jak se dostat ze žumpy vytvořené jím samým a jeho podporovateli". V roce 2012 pak prohlásil, že Izrael nemá místo na Blízkém východě.
S železnou pravidelností si Ahmadínežád bral na mušku také Spojené státy. V roce 2006 obvinil Washington z údajného zneužívání moci v Radě bezpečnosti OSN k trestání jiných a naopak ochraně vlastních a spojeneckých zájmů. RB OSN se podle něj stala pro USA a Velkou Británii "nástrojem hrozeb a donucování". Na tiskové konferenci ovšem Ahmadínežád vyjádřil lásku a sympatie k americkému lidu.
V roce 2009 Ahmadínežád zkritizoval "chamtivý kapitalismus" USA a jejich spojenců. Obvinil Západ z pokrytectví, porušuje prý základní principy demokracie, které hlásá. V rozhovoru ovšem vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby pohlížel na Írán jako na potenciálního přítele místo jako na hrozbu.
V roce 2010 Ahmadínežád zopakoval konspirační teorii, podle níž Američané stáli za útoky z 11. září, které byly zinscenovány jako pokus zajistit přežití Izraele. USA využily těchto teroristických útoků jako záminky k invazi do Afghánistánu a Iráku, prohlásil.
V roce 2011 si Ahmadínežád rýpnul do bolavého místa pro USA a Evropu, když poukázal na jejich někdejší tradice otroctví. Spojené státy kromě toho kritizoval za svržení atomové bomby na Japonsko za druhé světové války a údajné zavádění a podporu vojenských diktatur a totalitních režimů v Asii, Africe a Latinské Americe.
V roce 2005 Ahmadínežád obvinil nejmenované "mocnosti" - v očividné narážce na USA a některé evropské státy - z "jaderného apartheidu". Ten podle něj praktikují tím, že zabraňují některým národům v přístupu k mírové jaderné technologii. Následně Ahmadínežád řekl, že se během svého projevu cítil, jako by se "koupal ve světle" a jeho posluchači byli prý tak okouzleni, že "ani nemrkali".
