Státy Perského zálivu podnikají kroky ke znovupřijetí Sýrie do Ligy arabských států (LAS) osm let po jejím vyloučení v důsledku brutálního potlačení prodemokratických protestů proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Napsal to britský list The Guardian, podle kterého by se znovupřijetí Sýrie mohlo uskutečnit už v nadcházejícím roce.
Je pravděpodobné, že Asad bude někdy v průběhu příštího roku opět přizván mezi arabské lídry, napsal The Guardian s odvoláním na nejmenovaný diplomatický zdroj. Pokud se tak opravdu stane, bude to podle listu znamenat definitivní konec nadějí arabského jara a Asad usedne vedle dalších autokratů Blízkého východu, jakými jsou například korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán či egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí.
Sýrie byla vyloučena z LAS v roce 2011 kvůli násilným zákrokům proti disentu. Asadovy odpůrce se ale umlčet nepodařilo a brutalita přerostla v občanskou válku.
V současné chvíli lze ale pozorovat zlepšení vztahů mezi syrskou vládou a dalšími státy v regionu. Súdánský prezident Umar Bašír se tento měsíc stal prvním lídrem zemí LAS, který navštívil Sýrii. Krok analytici zároveň interpretovali jako přátelské gesto Saúdské Arábie, která v uplynulých letech upevňovala své vztahy se Súdánem. Syrská státní média o setkání Asada s Bašírem informovala s titulkem: "Přijedou i další".
Mezi členskými zeměmi LAS roste shoda ohledně znovupřijetí Sýrie, uvedly nejmenované zdroje, podle kterých Spojené státy zároveň vyvíjejí tlak na Saúdskou Arábii a Egypt, aby v LAS nevyvolaly hlasování o znovupřijetí Damašku.
Kladný postoj k návratu Sýrie do LAS se objevuje navzdory blízkým vztahům syrské vlády a Íránu, který ve válce stojí na straně režimu v Damašku a který je hlavním geopolitickým rivalem Saúdské Arábie.
Pro Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty (SAE) je obnovení vztahů se Sýrií součástí strategie, jejímž cílem je vymanit Damašek z íránské sféry vlivu. Státy Perského zálivu také mohou v rámci tohoto úsilí nabídnout Sýrii peníze na poválečnou rekonstrukci a normalizaci obchodních vztahů, píše The Guardian.
K poválečné rekonstrukci Sýrie je podle syrských i zahraničních odhadů zapotřebí 400 miliard dolarů. OSN ale odmítá poslat jakoukoliv částku, dokud se Asad nezapojí do mírových rozhovorů pod záštitou OSN.
Celou potřebnou částku Sýrie zřejmě nikdy nezíská, a části země tak zřejmě zůstanou v troskách, Rijád si ale může sáhnout podstatně hlouběji do kapsy než Moskva a Teherán. Veškeré peníze na pomoc Sýrii podle zdroje britského listu hodlají státy Perského zálivu věnovat oblastem, které v průběhu války zůstaly věrné Asadovi.
