Krátce po údajném chemickém útoku z 21. srpna nedaleko Damašku zachytila americká rozvědka několik zděšených telefonátů, ve kterých se špičky syrského režimu snažily získat informace o incidentu. To by podle blogu The Cable amerického zahraničněpolitického magazínu Foreign Policy mohlo vysvětlovat, proč jsou američtí představitelé přesvědčeni, že u syrské metropole zaútočily bojovým plynem právě jednotky autoritářského prezidenta Bašára Asada.
Blog rovněž poznamenává, že zmíněné odposlechy vyvolávají otázku, kdo je za útok skutečně odpovědný.
"Byl útok z 21. srpna dílem nějakého syrského důstojníka, který překročil své pravomoci? Nebo byl úder přímo nařízen vysokými představiteli Asadova režimu?" napsal The Cable.
Američtí analytici si také nejsou jisti racionálními důvody, pokud nějaké vůbec byly, které mohly k chemickému útoku vést. Možná to byl jen nějaký generál, který uvedl v pohyb dlouhodobé bojové plány. "Také to mohly být jen špatné kalkulace Asadovy vlády," dodal The Cable.
Ať už byl důvod jakýkoli, vyvolal celosvětový hněv a přivedl administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy ke zvážení útoku proti Sýrii.
"Nevíme, proč se to přesně stalo," citoval blog jistého představitele americké tajné služby. "Víme jen, že to bylo zatraceně hloupé."
Případ přímo na místě na damašských předměstích vyšetřují inspektoři OSN. Ti podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna k dokončení své práce potřebují v Sýrii ještě nejméně čtyři dny. Teprve poté by mohlo být o okolnostech případu jasno. Podle něj poskytuje syrský konflikt výjevy, jaké "jsme v 21. století neviděli".
Tým přijel do Sýrie 18. srpna původně k vyšetření chemických útoků z jara. Počítalo se s tím, že v zemi zůstane asi dva týdny. Nyní se soustředil na sbírání důkazového materiálu po nejnovějším chemickém útoku.
Syrský velvyslanec při OSN Bašár Džáfarí dnes generálního tajemníka požádal, aby experti OSN prošetřili tři nové útoky, při kterých se syrští vojáci nadýchali jedovatého plynu. Podle Reuters Pan Ki-muna vyzval, aby inspektory vyšetřováním "okamžitě pověřil". Džáfarí tvrdí, že útoky se odehrály na okraji Damašku minulý týden ve čtvrtek, v sobotu a v neděli.
Damašek obvinění zatvrzele zamítá
Damašek, který nyní čelí silnému mezinárodnímu tlaku, odpovědnost za použití nervového plynu odmítá.
Z jeho použití naopak obviňuje povstalce a nově také USA, Británii a Francii, které prý teroristům s útokem pomohly.
Ruská média v čele s agenturami RIA Novosti a ITAR-TASS přinesla zprávu, že členka nezávislé vyšetřovací komise OSN Carla del Ponteová přisuzuje odpovědnost za plynový útok rebelům a ne Asadovi.
"Silné a hmatatelné podezření, zatím však bez nevyvratitelného důkazu" prý podle del Ponteové naznačují, že nervové zbraně nasadili povstalci. "Byla jsem docela ohromena prvními náznaky, které jsme dostali. Ukazují, že nervový plyn použila opozice," citovala ruská média známou švýcarskou právničku del Ponteovou.
Německý list Die Welt v této souvislosti napsal, že ruská média i agentury šíří staré výroky del Pontové. Ta podle Die Welt o zneužití plynu povstalci hovořila již letos v březnu. Stejné obvinění vznesla také v květnu, ale nezávislá vyšetřovací komise OSN, jejíž je členem, tehdy tuto možnost nepotvrdila.
"Cílem vojenské operace je změna režimu v Sýrii, nehledě na to, co Washington tvrdí," napsal na Twitteru o chystané intervenci šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov. Rovněž odmítl, že ruská média nyní využila jen starší prohlášení del Ponteové. Naopak tvrdí, že ho bývalá žalobkyně OSN učinila v pondělí. Podle agentury AINA se tak mělo stát během rozhovoru pro jistou švýcarskou televizní stanici.
Izrael kvůli Sýrii povolává zálohy
Izraelská vláda kvůli možnému vyhrocení syrské krize částečně povolala vojenské zálohy. Informovala o tom agentura AP. Také Irák v souvislosti s očekávaným mezinárodním úderem proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada uvedl armádu do stavu vysoké pohotovosti.
O částečné mobilizaci rezervistů rozhodl podle AP kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mimořádné schůzce. Židovský stát se obává, že Damašek by mohl na případnou vojenskou intervenci Západu odpovědět útokem proti Izraeli.
Mobilizace se podle zmíněného vládního zdroje týká jednotek civilní obrany a záloh vyčleněných pro obsluhu protiletadlových a protiraketových systémů. Další z citovaných vládních zdrojů povolané zálohy odhadl na "stovky" vojáků.
"Není důvod měnit denní zvyklosti," prohlásil Netanjahu. "Jsme připraveni na všechny scénáře," dodal s tím, že izraelská armáda je schopna čelit jakékoli hrozbě a tvrdě odpovědět na jakýkoli pokus, který vystaví izraelské občany nebezpečí.
Netanjahuovo prohlášení má podle AP uklidnit veřejnost, která se na hrozbu útoku ze Sýrie očividně připravuje. Ve středu se před středisky civilní obrany tvořily fronty lidí, kteří si přišli vyzvednout plynové masky.
"Všechny politické a bezpečnostní síly v Bagdádu, v provinciích a po celém Iráku ohlásily nejvyšší stupeň pohotovosti," prohlásil irácký premiér Núrí Málikí.
Ozbrojené síly uvedlo do stavu pohotovosti i Turecko. "Turecko podnikne veškerá nutná opatření v rámci svých strategických zájmů," prohlásil turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu. Dodal, že pro možnou mezinárodní akci jsou otevřeny "všechny možnosti".
Západní mocnosti v těchto dnech zvažují vojenský úder proti Asadovi, protože ho podezřívají z nasazení chemických zbraní na předměstí Damašku v uplynulém týdnu. Zda skutečně šlo o chemický útok a případně jaké chemické látky byly při něm použity, nyní vyšetřují inspektoři OSN. Nasazení bojového plynu si podle syrské opozice vyžádalo stovky obětí z řad civilistů. Asadův režim nasazení chemických zbraní popírá.
Případné vojenské intervence v Sýrii se nechce zúčastnit Polsko, tradiční blízký spojenec Spojených států. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že úder by nepřinesl požadované výsledky.
