Nedávno objevená obří podmořská ložiska plynu u Izraele slibují zajistit židovskému státu energii na příštích sto let. A to nehledě na to, že si na ně dělají nárok i jeho sousedé. Jak plyn obohatí izraelskou státní kasu? O to se vedou spory. Zvláštní státní vyšetřovací komise teď vynesla verdikt.
Do izraelského státního rozpočtu má plynout 62 procent příjmů z plynu, stanovilo grémium vedené hospodářským expertem Eytanem Sheshinským, který je profesorem Hebrejské univerzity.
Doporučením komise se nyní začnou zabývat politici.
V rozhovoru pro Globes on-line Sheshinský přiznal, že ohledně plynu existují velké tlaky od mocných plynařských lobby, a to i na izraelského premiéra. Lobbisté se snažili působit i na jeho komisi, ale jen legálním způsobem.
Stanovisko komise rozzlobilo americkou firmu Noble Energy a izraelského miliardáře Jitzhaka Tshuvu, kterému patří koncern Delek. Noble Energy má většinový podíl na podmořském nalezišti plynu Leviathan. Jeho kapacita se ještě stále ověřuje, ale podle dosavadních poznatků by mělo obsahovat 450 miliard krychlových metrů plynu, čímž by se Izrael stal jeho vývozcem.
Leviathan, který leží v hlubinách nedaleko severoizraelského přístavu Haifa, je označován za největší naleziště plynu v moři objevené v uplynulých deseti letech.
O svůj podíl na gigantickém nalezišti se už hlásí i sousedé židovského státu, který je jinak na nerostné bohatství velmi chudý.
Hlasy nárokující si plyn přicházejí z Libanonu i Turecka, které je zjevně odvozuje z přítomnosti na severním Kypru. Izrael by neměl vrtat v libanonských vodách, varoval Bejrút. Tři čtvrtiny z objemu nalezeného plynu patří Libanonu, nechal se slyšet tamní íránský velvyslanec.
Řešení je zatím v nedohlednu. Mimo jiné proto, že hranice mezi Izraelem a jeho severním sousedem žádná ze stran neuznává. Válku kvůli plynu však lze sotva očekávat. Vlády v Tel Avivu a Bejrútu nemají na konfrontaci zájem a nepřítelem Izraele není libanonský kabinet, ale šíitští extremisté z Hizballáhu.
Přesto izraelský ministr pro infrastrukturu Usi Landau prohlásil, že pokud to bude nutné, použije jeho země k obraně zásob plynu i násilí.
Ještě za pět minut dvanáct uzavřel židovský stát loni v polovině prosince dohodu o hospodářských zónách ve Středozemním moři s (jižním) Kyprem.
Náklady na zkušební vrty dosud spolykaly nejméně 150 milionů dolarů. S prodejem plynu se nepočítá před rokem 2017. Už před dvěma lety zveřejnil Izrael dobré zprávy ze svého prvního plynového pole v pobřežních vodách, které se jmenuje Tamar. Plynu je pod mořem více, než se původně předpokládalo, a má také lepší kvalitu.
