Irácká vláda bude v příštích šesti až dvanácti měsících v choulostivé situaci. Irácké bezpečnostní složky nejsou schopny spolehlivě operovat bez pomoci cizích armád a ačkoli se bezpečnostní situace v některých částech země zlepšila, míra násilí panujícího v Iráku zůstává vysoká. Uvádí se to ve zprávě amerických zpravodajských služeb.
Podobně jako v únorovém dokumentu amerických zpravodajců se i v poslední zprávě hovoří o nejnaléhavějších problémech Iráku, jimiž jsou spory mezi etnickými skupinami, malá výkonnost irácké vlády a vměšování sousedního Íránu do iráckých záležitostí.
Zpráva oceňuje zapojení některých sunnitů do boje proti Kajdě. Varuje však před pokusy extremistů zorganizovat exemplární atentáty, jež by mohly, podobně jako tomu bylo v roce 1968 ve Vietnamu, odvrátit podporu veřejnosti.
Rozvědky se v duchu svých politických nadřízených netají pochybnostmi o kapacitě kabinetu Núrího al-Málikího vyrovnat se s násilím mezi sunnity a šíity a vytvořit fungující vládu národní jednoty.
"Iráčtí politici nejsou schopni účinně vládnout. Dokud se zásadním způsobem nezmění síly, které ovládají iráckou politiku a bezpečnost, nelze očekávat trvalý politický pokrok, hospodářský rozvoj ani zklidnění," tvrdí se v desetistránkovém dokumentu.
Situace vlády bude podle něj v příštích měsících nejistá, protože se k jejím tradičním kritikům, tedy k sunnitům a Kurdům, připojili také šíitské politické strany a zejména vlivný šíitský duchovní ajatolláh Alí as-Sistání. V Málikího prospěch prý ale bude hrát obava šíitů z toho, že by pokusy najít za premiéra náhradu vládu zcela ochromily.
Na zprávě spolupracovalo všech šestnácti amerických zpravodajských služeb včetně Ústřední 
zpravodajské služby (CIA) a Zpravodajské služby ministerstva obrany. V únoru americké zpravodajské agentury konstatovaly zhoršování bezpečnostní situace v Iráku a hrozbu občanské války a vyloučily tehdy rychlé stažení americké armády ze země.
Lze očekávat, že i nová zpráva poslouží prezidentovi Georgi Bushovi jako argument pro ponechání armády v Iráku. Bush odmítá výzvy demokratů zavázat se ke stahování vojsk.
O příští strategii bude rozhodovat na základě hodnocení aktuální situace, které mají v září kongresu dodat velitel amerických jednotek v Iráku David Petraeus a americký velvyslanec Ryan Crocker. Očekává se, že se pak USA rozhodnou stáhnout vojáky z klidnějších částí Iráku, ale naopak posílit jednotky působící v místech, kde je bezpečnostní situace stále špatná.
Nejnovější analýza zpravodajských služeb byla zveřejněna v době napjatých vztahů mezi Málikím a Washingtonem. Nejvyšší američtí politici včetně Bushe dali tento týden najevo nespokojenost s pomalým politickým pokrokem v Iráku. Bush se to ve středu snažil zmírnit prohlášením, že Málikímu stále důvěřuje.
Z irácké vlády nedávno odešla téměř polovina ministrů a ačkoli se čtyři šíitské a kurdské strany později dohodly na nové alianci, která jim zajistí většinu v parlamentu, USA poukazují na to, že bez účasti sunnitů nebude žádná vláda věrohodná. Sunnité se k nové alianci zatím nepřipojili, i když jim Málikí nechal otevřené dveře.
Na fotografiích: (1) Irácký premiér Núrí Kámil al-Málikí na tiskové konferenci v Bagdádu, 12. srpna, (2) Americký prezident George Bush během projevu k veteránům v Kansas City, kde poprvé učinil srovnání irácké války s vietnamskou, 22. srpna.
Foto: AP
