Úřad iráckého premiéra Hajdara Abádího obvinil amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona ze zasahování do vnitřních záležitostí Iráku. Ministr v neděli vyzval šíitské milice podporované Íránem, aby odešly "domů". Milice zasahují do současných bojů proti Kurdům.
Tiskové oddělení Abádího úřadu dalo najevo překvapení nad Tillersonovým výrokem. "Nikdo nemá právo vměšovat se do iráckých záležitostí," stojí v prohlášení tiskového odboru.
Tillersonova slova patřila oddílům Hašd Šaabí, což jsou lidové mobilizační síly (PMF), které se podílely na boji proti Islámskému státu (IS) například u Mosulu. Bagdád je ale nenasazoval do větších sunnitských měst, aby se vyhnul etnickým střetům. Za PMF stojí Írán, který jednotky cvičí a vyzbrojuje.
Spor mezi Kurdy a Bagdádem vyhrotilo zářijové referendum, v němž se Kurdové vyslovili pro nezávislost. Hlasovalo se v kurdských autonomních regionech i v oblastech mimo ně, v nichž žijí Kurdové. Bagdád pak poslal armádu a její spojence právě do těchto sporných oblastí a vytlačil z nich kurdské milice - pešmergy - které se velkou měrou zasadily za porážku Islámského státu v Iráku.
Kurské úřady vydaly zatykače na 11 Iráčanů, mezi nimiž jsou i členové vedení PMF. Patří k nim Kaís Chazalí, který založil Ligu spravedlivých, jež je součástí PMF. Kurdistán tak sáhl k recipročnímu opatření za zatykače, jež vydal na jeho představitele Bagdád. Důvodem zatykače na viceprezidenta autonomního Kurdistánu Kosrata Rasúla jsou podle Bagdádu jeho "provokativní výroky" na adresu irácké armády.
Kurdské referendum neschvalovaly USA právě z obav z toho, že tlak na nezávislost ohrozí další boj proti IS. Rusko se většinou zdržovalo komentářů. Jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je pro zachování celistvosti Iráku. Zároveň Moskva rozvíjí ekonomické projekty v iráckém Kurdistánu. Lavrov v Moskvě jednal se svým iráckým protějškem Ibráhímem Džaafarím.
