Tisíce Libanonců se dnes v Bejrútu zúčastnily pohřbu zavražděného poslance Antoina Ghánima a jeho dvou tělesných strážců. Zahynuli při středečním atentátu, který je připisován příznivcům Sýrie. Ghánimův hlas bude chybět při nadcházející parlamentní volbě nového prezidenta státu.
Pohřební obřad se konal v chrámu Sacré-Coeur v křesťanské čtvrti Badar. Mezi přítomnými byli političtí odpůrci Sýrie, k nimž Ghánim patřil, vůdce parlamentní většiny Saad Harírí, bývalý prezident Amín Džamáíl a také západní diplomaté. Neobjevil se nikdo z opozice, kterou podporuje Damašek.
V Libanonu byl dnes den smutku. Rakve Ghánima a jeho dvou strážců zabalené do libanonských vlajek ke kostelu nesl ulicemi Bejrútu několikatisícový dav za hlaholení kostelních zvonů. Džamáíl v krátkém proslovu řekl, že Ghánimova oběť Libanonce zavazuje dodržet termín prezidentských voleb. Dcera zavražděného prohlásila, že vrahům odpoví zbraní nejúčinnější, totiž modlitbou. Po církevním obřadu byly rakve odneseny na hřbitov.
Volba nového prezidenta má v parlamentu začít v úterý. Nová hlava státu musí být zvolena do šedesáti dní, protože mandát současného prezidenta Emila Lahúda vyprší 24. listopadu.
Vzhledem k politické krizi, v níž je Libanon od vraždy bývalého premiéra Rafíka Harírího v únoru 2005 se termín nemusí stihnout. V tom případě hrozí zemi další rozkol v podobě dvou vlád a dvou prezidentů.
Vůdce prosyrské opozice a předseda parlamentu Nabí Barrí, Saad Harírí a maronitský patriarcha Nasralláh Sfajr odložili předvolební konzultace na neurčito.
Současná vládní většina, v níž jsou zastoupeni libanonští sunnité, část křesťanů a drúzové, má 68 ze 128 parlamentních křesel. Volba prezidenta se může konat jenom za dodržení předepsaného dvoutřetinového kvora.
Právě toho ale v úterý zřejmě nebude dosaženo, protože mezi vládní většinou a šíitskou opozicí zatím nepanuje shoda o přijatelném Lahúdově nástupci.
Opoziční Hizballáh zatím odmítl všechny navrhované kandidáty a je ochoten schválit jenom takového, který bude hájit jeho zájmy. Zástupci této šíitské strany už dali najevo, že neuznají prezidenta, kterého zvolí jenom vládní koalice.
Budou ho prý považovat za obdobu amerického správce Iráku Paula Bremera, který Irák spravoval po invazi v roce 2003. Ten člověk "nebude moci Libanonu vládnout, ani z americké válečné lodi," řekl k takto zvolenému prezidentovi poslanec Hizballáhu Husajn Hadž Hasan.
Ghánim je už sedmý protisyrský politik, který byl v Libanonu zavražděn od atentátu na Rafíka Harírího. Atentáty jsou v Libanonu přičítány Sýrii, která ale spoluúčast rozhodně popírá.
Nynější libanonská politická krize je nejhorší od patnáctileté občanské války, jež skončila v roce 1990.
Vládní politici po Ghánimově vraždě požádali svět o ochranu Libanonu, jemuž podle nich hrozí nová válka, jíž chce Sýrie Libanon rozvrátit.
Většina protisyrských politiků odjela z bezpečnostních důvodů do ciziny po červnové vraždě svého parlamentního kolegy Valída Ajdúa. Ti, kdo zůstali v Libanonu, se pohybovali s posílenými ochrankami. Ghaním se do země po letní pauze vrátil teprve v pondělí.
Prezident je volen na jeden šestiletý mandát. Podle zvyklostí to musí být maronitský křesťan. Předsednictví vlády je vyhrazeno sunnitskému muslimovi a předsedou parlamentu je šíita.
Na fotografii: (1-2) Zástupy na pohřbu zavražděného Gnahíma, 21. září 2007; (3) Rodina zavražděného, 21. září 2007
FOTO: AP
