Přehnané severokorejské pohrůžky válkou nejsou ničím novým. Co je naopak nové, je jejich intenzita a vytrvalost. Přidejte k tomu nezkušeného devětadvacetiletého vůdce Kim Čong-una, který je najednou čtyřhvězdičkovým generálem, jenž má hodně co dokazovat. Jak to všechno skončí? Zpravodajský server CNN sestavil tři možné scénáře.
1. V CO KIM ČONG-UN DOUFÁ
Severokorejské hrozby budou nadále eskalovat. Pchjongjang obnoví dřívější hrozby ohledně předání svých "jaderných odstrašovacích schopností" třetím stranám na Blízkém východě a vyhlásí jihokorejské teritoriální vody západně od Korejského poloostrova za volnou palebnou zónu. Jihokorejská burza poletí dolů. Čínské vedení začne panikařit kvůli nestabilitě u svých hranic. Washington je zoufalý, že odsunul stranou řešení severokorejského problému, zatímco se snažil vypořádat s krizí v Íránu.
KLDR navrhne jednání o mírové dohodě, která by formálně ukončila korejskou válku, ale pod podmínkou, že mezinárodní sankce uvalené proti režimu za předchozí raketové a jaderné testy budou zrušeny. Washington, Soul a Tokio na to neochotně kývnou ve snaze zabránit dalšímu vyhrocování situace. Mezitím bude KLDR pokračovat v miniaturizaci jaderných zbraní na bázi uranu v podzemních továrnách.
O rok později Severní Korea vyzkouší sofistikovanější bojovou hlavici a raketu. Poté KLDR vyzve k ukončení zbývajících sankcí, uznání coby legitimní jaderná velmoc a k summitu Kim Čong-una s Barackem Obamou v Pchjongjangu. Aby své požadavky podpořila, bude bombardovat několik jihokorejských ostrovů a pohrozí použitím nově vylepšené jaderné zbraně, pokud Jižní Korea na útok odpoví. Krize se uklidní, ale KLDR z ní vyjde ještě nebezpečnější. Podle tohoto vzorce se situace zatím vyvíjí.
2. V CO WASHINGTON, SOUL A TOKIO DOUFAJÍ
Kim Čong-unova nepředvídatelnost konečně obrátí dosavadního severokorejského spojence, Čínu, ostře proti režimu v Pchjongjangu. Zesílení americko-japonsko-jihokorejské obranné spolupráce dokáže, jak akce KLDR izolují Čínu v rámci regionu. Peking slíbí zesílit tlak na severokorejský režim a začne zastavovat všechna severokorejská plavidla a letadla k inspekcím na základě rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Když se Kim pokusí o další eskalaci, Peking sníží dodávky ropy KLDR o 50 procent. Severní Korea se zaváže k vyhlášení moratoria na všechny testy raket a jaderných zbraní a k obnovení dřívějších jednání o denuklearizaci. Tyto rozhovory se budou pohybovat minimálním tempem, protože KLDR považuje jaderné zbraně za jediný prostředek přežití režimu. Ovšem Kimovo zjevné nezvládnutí konfrontace ho zdiskredituje před generály.
Praskliny se začnou rozšiřovat a režim se pomalu začne rozpadat. Pečlivá koordinace USA a Jižní Koreje s Čínou v průběhu celé krize položí základ pro zvládnuté sjednocení poloostrova, odstranění severokorejského jaderného arzenálu a zbraní hromadného ničení, i svobodu pro miliony Severokorejců.
3. ČEHO SE VŠICHNI NEJVÍC OBÁVAJÍ
Kimova strategie eskalace nepřiměje velmoci, aby jeho zemi uznaly coby stát legitimně vlastnící jaderné zbraně, ani ke zrušení či zmírnění sankcí. Mladý vůdce a jeho poradci budou dál hledat hrozby, které by vyděsily Jižní Koreu a přiměly Čínu poskytnout Pchjongjangu další úplatky za dobré chování, aniž vyprovokují masivní útok USA proti KLDR. Energický, ale nezkušený Kim schválí dělostřelecký útok na neobydlené hory nedaleko Soulu. Jižní Korea odpoví omezeným útokem na dělostřelectvo KLDR.
S vědomím, že se nemůže ani vzdát, ani vyhrát, spustí KLDR širší dělostřeleckou a raketovou palbu proti Jižní Koreji. Právě toto dělostřelectvo a raketové síly představují největší hrozbu pro Jižní Koreu, a proto americké a jihokorejské síly rozdrtí jednotky rozmístěné severně od demilitarizovaného pásma. Konflikt skončí porážkou severokorejských sil a smetením severokorejského vedení s pomocí masivních náletů, ale škody napáchané na Jižní Koreji a Japonsku, jež je rovněž na dostřel severokorejských raket, budou děsivé.
Jak to tedy všechno skončí? Právě teď se situace vyvíjí někde na pomezí mezi prvním a druhým scénářem, a ještě nějakou dobu to může zůstat nejednoznačné. Třetí scénář zůstává vysoce nepravděpodobný, ale nikoli nemožný. První možnost je pro některé lákavá, protože by dočasně znamenala zmírnění sankcí, ale z dlouhodobého hlediska zvýšila pravděpodobnost a ničivost třetího scénáře.
