Americký prezident Donald Trump novinářům v Bílém domě řekl, že znovuzvolení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je dobrým znamením pro mír. Netanjahu si v úterních parlamentních volbách zajistil cestu k pátému funkčnímu období. Přestože souboj mezi jeho stranou Likud a hlavním rivalem - centristickou formací Modrá a bílá - byl velmi těsný, Netanjahuovi zajistí parlamentní většinu podpora menších náboženských pravicových stran, píše Reuters.
Netanjahu v průběhu volební kampaně opakovaně hovořil o tom, že má s Trumpem dobré vztahy, a navštívil i Bílý dům, kde Trump podepsal uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami, což vyvolalo ve světě kritiku.
Golanské výšiny na jihozápadě Sýrie židovský stát obsadil za války v roce 1967 a v roce 1981 je v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN anektoval. OSN, Evropská unie či Liga arabských států považují Golanské výšiny za území okupované Izraelem.
Trump mnoho Izraelců potěšil, ale zároveň pobouřil Palestince, již v roce 2017, kdy uznal Jeruzalém za hlavní městě Izraele a následně v květnu loňského roku tam nechal přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu. Palestinská autonomie na Západním břehu od té doby jednání s Washingtonem bojkotuje.
Otázka Jeruzaléma je jedním z nejožehavějších bodů palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael obsadil východní Jeruzalém v šestidenní válce v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své "věčné a nedělitelné hlavní město". Tuto anexi východní části mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.
Mnoho expertů proto pochybuje, že se Trumpovi podaří zprostředkovat již dlouho avizovanou mírovou dohodu, o které dlouhodobě hovoří a kterou byl pověřen tým v čele se zetěm a poradcem Trumpa Jaredem Kushnerem a americkým vyjednavačem pro Blízký východ Jasonem Greenblattem.
