Turečtí voliči v referendu podpořili ústavní reformu, jež povede ke změnám v soudní hierarchii a omezení pravomocí vlivné armády. Pro dodatky k ústavě, k nimž Turecko povzbuzovala také Evropská unie, se podle tureckých televizí vyslovilo 58 procent hlasujících. Média to oznámila po sečtení 99 procent odevzdaných hlasů. Premiér Recep Tayyip Erdogan výsledek uvítal.
Hlasy pro ústavní reformu znamenají velkou podporu pro premiéra Erdogana a jeho islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) před parlamentními volbami v roce 2011. Strana od nástupu k moci podporuje liberální reformy, ale laické kruhy ji naopak obviňují z islamistických vizí.
Změny se týkají 26 článků ústavy. Většina dodatků je považována za progresivní a nekontroverzní, včetně toho, podle něhož bude armáda více odpovědná civilním soudům. Dodatky omezují jurisdikci vojenských soudů a opravňují civilní soudy, aby v době míru soudily vojáky obviněné z pokusů o státní převrat či dalších trestných činů namířených proti bezpečnosti státu. Šéf armády a jeho čtyři zástupci mohou být v některých případech souzeni nejvyšším soudem.
Turecká armáda, která se považuje za garanta laického charakteru tureckého státu, svrhla za uplynulých 50 let čtyři vlády. V zemi je v současnosti vyšetřováno několik případů údajného spiknutí vysokých důstojníků armády s cílem svrhnout vládu AKP. Premiér Erdogan zdůraznil, že výsledek referenda je porážkou organizátorů vojenských převratů a je historickým mezníkem na cestě Turecka k plné demokracii. Ústavní reforma umožní sladit základní zákon se standardy Evropské unie, jejímž členem se Turecko chce stát.
Současná turecká ústava byla přijata v roce 1982 po vojenském převratu. Změny v základním zákonu požaduje EU, jejímž členem by se Turecko jednou rádo stalo. Vstupní rozhovory, které však postupují velice pomalu, byly zahájeny v roce 2005.
Kritici obviňují vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), že využívá reforem k tomu, aby podminovala nezávislost soudnictví a aby jmenovala do vrcholných soudních funkcí své stoupence. Je to podle nich součást dlouhodobé strategie AKP islamizovat Turecko.
Zmatky při dnešním hlasování zabránily předákovi hlavní opoziční strany vhodit lístek do urny. Předseda Lidové republikánské strany Kemal Kiliçdaroglu vedl kampaň proti ústavním změnám navrhovaným vládou. Podle své strany nevěděl o změnách, které provedla volební komise a které určují členům parlamentu, kde mohou volit.
Hlasování provázely srážky v několika volebních stanicích v provinciích se silným zastoupením kurdského obyvatelstva. Kurdská strana vyzvala svoje stoupence k bojkotu hlasování a zdůvodnila to tím, že navrhované změny nejsou ve prospěch práv této etnické menšiny. Od soboty policie zadržela 138 osob podezřelých z toho, že vyhrožovali jiným lidem a nutili je k bojkotu nebo k hlasování určitým způsobem.
Hlasování se podle premiéra zúčastnilo zhruba 77 procent voličů.
