Turci volí (3): významní političtí vůdci

Turecko volí v neděli nový parlament a vládnoucí konzervativci ze Strany pro spravedlnost a rozvoj (AKP) mají nejvyšší šance získat nový pětiletý mandát. Přehled nejvýznamnějších tureckých politiků.

Premiér Recep Tayyip Erdoğan (53):

Vůdce Strany pro spravedlnost a rozvoj (AKP) je nejpopulárnější turecký politik. Od doku 2003, kdy se stal premiérem, dirigoval silný ekonomický rozvoj země a start přístupových rozhovorů s EU.

Dřívější starosta Istanbulu si odseděl v roce 1999 krátký trest za předčítání „příliš islámské“ básně na veřejném shromáždění. Sekularistické elity a hlavně vojáci mu nedůvěřují.

Zbožný muslim a otec čtyř dětí je známý svou láskou k fotbalu. Jako mladík měl dokonce hrát za Fenerbahçe Istanbul, ale otec mu to zakázal.

Ministr zahraničí Abdullah Gül (56):

Oddaný Erdoğanův zástupce si vysloužil mezinárodní respekt jako architekt žádosti o vstup Turecka do EU. Byl stranickým kandidátem na prezidenta, ale jeho volbu v dubnu zablokovaly opoziční strany. Námitky směřovaly hlavně na adresu jeho islamistické minulosti a k faktu, že jeho žena nosí tradičná muslimský šátek.

Gül trvá na tom, že zůstane prezidentským kandidátem i nadále. A pokud AKP zvítězí dostatečným rozdílem, tak má šanci do prezidentského křesla usednout.

Gül studoval v Británii a mluví plynně anglicky. Je brán za více kosmopolitního a uhlazeného, než Erdoğan. Má tři děti a jako Erdoğan fadí fotbalu, klubu Beşiktaş Istanbul.

Deniz Baykal (69):

Dlouholetý vůdce hlavní opoziční strany, přísně sekulární Republikánské lidové strany (CHP). Liberálové ho obviňují, že táhne sociálně demokratickou stranu nacionalistickým směrem.

Baykal byl ministrem zahraničí v letech 1995–1996. CHP je strana zakladatele Turecké republiky Mastafy Kemala Atatürka.

Baykal studoval prestižní americké univerzity, ale americkou kampaň v Iráku ostře odsuzuje. Ve volební kampani se soustřeďuje na kritiku AKP a jejího nábožensky konzervativního kursu.

Devlet Bahçeli (59):

Je hlavou Strany národního hnutí (MHP) a byl dlouholetým aktivistou extrémní pravice. S MHP souvisí v Turecku a západní Evropě hnutí Šedých vlků, nyní zakázaných.

Bývalý ekonom umírnil své politické projevy poté, co se jeho strana dostala do koalice období 1998-2002.

Bahçeli chce překonat neúspěch minulých voleb, kdy se jeho strana nedostala do parlamentu a používá agresivní nacionalistickou rétoriku. Navrhuje útok na PKK v severním Iráku. Také je pro znovuzavedení trestu smrti.

Mehmet Ağar (55):

Vede konzervativní, ale sekularistickou Demokratickou stranu (Demokrat Parti; DP). Strana byla ve vládě v osmdesátých a devadesátých letech jako Doğru Yol Partisi, tedy Strana pravé cesty.

Bývalý šéf policie figuroval v roce 1996 ve skandálu, ve kterém byly odhaleny podivné vazby mezi zákonodárci, kurdskými rebely a podsvětím. V současné kampani vyzývá k opatrnosti v kurdské otázce.

Cem Uzan (43):

Krátce před volbami 2002 založil Stranu mladých (Genç Parti) a získal překvapivých 7,5 procent. Na parlamentní křesla to sice nestačilo, ale jeho mladistvý vzhled a populistická hesla mu dávají slušné šance i v těchto volbách.

Pochází z významné podnikatelské rodiny Uzanů. Jeho otec a bratr jsou obviněni ze zpronevěry a podvodu. Jejich případ se táhne několik let a Uzan prohlašuje, že případ je politicky motivovaný.

•

K výslovnosti tureckých jmen:

c = dž

ç = č

ğ = mezi samohláskami pro usnadnění vynechat (Erdoğan, čti Erdo´an), před souhláskou jak gh (Doğru, čti Doghru)

ş = š

y = j

Na snímcích: (1) Abdullah Gül, Erdoğan a jeho manželka Emine v Izmiru, 8. červenece; (2) Deniz Baykal, předseda kemalistů, v Sakarji, 19. července; (3) Devlet Bahçeli (MHP) v Sivas, 18. července; (4) Mehmet Ağar (DP) v Istanbulu, 14. července; (5) Cem Uzan v Burse, 16. července 2007.

Foto: Reuters (1 a 5), AP (2-4)