Poslední čtyři měsíce večer co večer vstupuje vysoký, mladý muž s něžnýma, modrýma očima do domovů po celém Blízkém východě a získává si srdce divaček od uprchlických táborů v Gaze až po zdmi obehnané rezidence v Rijádu.
Ale není to jen pohledná tvář Mohannada, hrdiny nesmírně populární turecké telenovely Núr, která k němu divačky přitahuje. Mohannad je romantický, pozorný ke své ženě Núr a podporuje její nezávislost i ambice prosadit se jako módní návrhářka. Jedním slovem, je to vzácný klenot pro ženy v konzervativní, mužskou roli prosazující arabské společnosti.
Núr nabízí idealizovanou podobu moderního manželského života coby rovnocenného partnerství a střetává se tak s normami tradiční blízkovýchodní společnosti, kde starší členové rodiny mají často poslední slovo v tom, za koho se dívka provdá, a žena je obvykle pasována pouze do úlohy manželky a matky.
Vliv seriálu zaznamenala část muslimských duchovních na západním břehu Jordánu a v Saúdské Arábii, kteří telenovelu označili za neislámskou a vyzvali věřící, aby přepnuli na jiný program.
Ale i tak seriál možná začal zasévat sémě změn. "Řekla jsem svému manželovi: 'Pouč se od Mohannada, jak se k ní chová, jak ji miluje, jak se o ni stará," říká čtyřiadvacetiletá Híba Hamdánová z jordánského Ammánu. Žena, která se provdala hned po skončení školy, říká, že ji seriál inspiroval k tomu, aby si začala hledat práci.
Núr je pro změnu postojů účinnější než seriály importované ze Západu, protože nabízí nový obsah v důvěrně známých kulisách. Turecko je muslimská země, postavy v telenovele drží ramadán a manželství Mohannada a Núr domluvil jeho dědeček. Do děje jsou ale zapleteny 
sekulární svobody. Protagonisté si k večeři nalijí skleničku alkoholu a objevuje se tu i sex mimo manželství. Mohannad je sice Núr věrný, ale s bývalou přítelkyní má dítě. Jedna z jeho sestřenic dokonce podstoupí potrat.
Seriál zkrátka "ukazuje, že existují muslimové, kteří žijí jinak", říká Isláh Džadová, profesorka ženských studií na palestinské univerzitě Bir Zajt u Ramalláhu. Turecký producent seriálu Kemal Uzun dodává: "Jsme trochu otevřenější, ne tak konzervativní jako některé z těchto zemí a to, myslím, pro ně může být přitažlivé."
I když část nejšťavnatějších scén byla pro blízkovýchodní trh vystříhána, brojí proti Núr muslimští duchovní. "Tento seriál je v rozporu s našim islámským náboženstvím, hodnotami a tradicemi," upozorňuje Hamíd Bitáví, zákonodárce za islámské hnutí Hamas a kazatel v Nábulusu na západním břehu Jordánu.
Ovšem zastavit šílenství kolem seriálu se klerikům nedaří. V Saúdské Arábii, která jako jediná z blízkovýchodních zemí poskytuje žebříčky sledovanosti, se každý večer na tureckou telenovelu dívají tři až čtyři miliony lidí z 28 milionů obyvatel.
Na palestinském západním břehu a v Gaze jsou ulice v době vysílání seriálu vylidněné a jakékoli společenské akce se domlouvají na dobu, kdy v televizi není. V Rijádu, hlavním městě Saúdské Arábie, a v Hebronu, nejkonzervativnějším městě západního břehu, hlásí 
porodnice nárůst dětí jménem Núr a Mohannad.
Obchod s oděvy v Gaze dělá výtečné obchody s kopiemi halenek, které se nosí v seriálu včetně kovově lesklého topu bez rukávů, který se přizpůsobil zvyklostem v Gaze a nosí se přes triko s dlouhými rukávy. Istanbulskou vilu u průplavu Bospor, fiktivní domov Mohannadovy rodiny, si pronajali operátoři cestovních kanceláří a změnili ji v dočasné muzeum pro arabské návštěvníky.
Zda a jak dlouho účinek Núr na blízkovýchodní společnost potrvá, se teprve ukáže. Poslední epizoda seriálu se bude vysílat 30. srpna, den před začátkem muslimského postního měsíce ramadánu.
Foto: AP
