Soud v Istanbulu zprostil obžaloby 13 osob, které prokuratura vinila z účasti na protivládním spiknutí. Případ kolem internetového zpravodajského portálu Oda TV souvisel podle agentury Anadolu se známou kauzou Ergenekon, v níž bylo v roce 2013 odsouzeno přes 250 lidí, včetně někdejších špiček armády, politiků, právníků a novinářů za pokus o svržení vlády. Tyto rozsudky loni zrušil nejvyšší odvolací soud.
Proces v kauze Oda TV začal v listopadu 2011 a většina obžalovaných byli novináři. Prokuratura je vinila z členství či podpory "ozbrojené teroristické organizace Ergenekon" a obžalobu zakládala na zabavených dokumentech z počítačů Oda TV. Experti z několika tureckých univerzit však pravost dokumentů zpochybnili. Podle nich je do počítačů prostřednictvím hackerských útoků někdo podstrčil.
Vyšetřování údajné ultranacionalistické sítě nazývané Ergenekon začalo v červnu 2007, kdy policie v Istanbulu objevila sklad zbraní a výbušnin. Turecké úřady poté zahájily vyšetřování údajného puče a soud s první skupinou téměř devadesáti obžalovaných začal v roce 2008.
Obžaloba vinila v procesu Ergenekon celkem 275 lidí mimo jiné z toho, že chtěli v Turecku vyvolat chaos a nelegálními demonstracemi, vraždami a útoky proti bezpečnostním silám prý plánovali svrhnout vládu Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tehdejšího premiéra a nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
V srpnu 2013 vynesl soud rozsudky, mezi nimiž byly dvě desítky doživotních trestů, mimo jiné pro bývalého náčelníka generálního štábu Ilkera Başbuga. Mnoho dalších dostalo dlouholeté tresty, například 47 či 33 let vězení. Jen 21 lidí bylo tehdy zproštěno obžaloby.
Başbug byl propuštěn už v roce 2014 na základě verdiktu ústavního soudu. Loni v dubnu nejvyšší odvolací soud zrušil rozsudky všech odsouzených v megaprocesu ze srpna 2013. Jako zdůvodnění uvedl, že prokuratura neprokázala existenci sítě Ergenekon.
Kauzu Ergenekon někteří komentátoři označili za vykonstruovanou, jejím účelem podle nich bylo zbavit se oponentů vlády tehdejšího premiéra Erdogana.
V posledním roce vzbudily kritiku západních politiků a organizací bojujících za lidská práva rozsáhlé čistky ve státní správě, které turecká vláda zahájila po loňském červencovém pokusu o převrat. Vláda z jeho zosnování viní hnutí duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA, jehož příznivce, i jen domnělé, dlouhodobě pronásleduje. Podle některých názorů mohla červencový pokus o puč zinscenovat vláda prezidenta Erdogana, aby ospravedlnila pronásledování svých kritiků.
