Turecko a Írák mají chladné vztahy, vzájemný obchod kvete

Skutečným vítězem války v Iráku je Turecko - vyhráli ji sice Američané a politický vliv v poválečné době tam nabyl Írán, ale Turci získali kontrakty. Turecko, které zablokovalo rozmístění amerických jednotek na svém území během invaze z roku 2003, která svrhla Saddáma Husajna, se po deseti letech ukazuje být jednou ze zemí, které mají největší prospěch z bitvy o irácký trh. Vztahy mezi Tureckem a Irákem jsou chladné, obchodní výměna ale vzkvétá, napsal deník Financial Times.

Přestože vztahy Ankary s Bagdádem se stále více zhoršují, turecké vývozy do Iráku v minulém desetiletí prudce rostly o více než 25 procent ročně. V roce 2012 dosáhly hranice 10,8 miliardy dolarů, což posunulo Irák na příčku druhého nejcennějšího exportního trhu pro Ankaru za Německem.

Ekonom firmy BGC Partners v Istanbulu Özgür Altug předpovídá, že úměrně ke zvyšování hospodářského růstu Iráku díky jeho ropným rezervám si poptávka po tureckém zboží v Iráku udrží vzestupnou tendenci - až více než dvě miliardy dolarů ročně. Také turečtí dodavatelé dělají v Iráku výnosné obchody, loni se podíleli na projektech v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů.

Zatímco Írán je považován za nejvlivnější vnější sílu v dnešním Iráku, na bagdádských ulicích je přítomnost Turecka viditelnější než kterékoliv jiné země. Centrem tureckého obchodu je ale kurdský autonomní sever země, který absorbuje kolem 70 procent tureckého vývozu do Iráku. Vztahy Ankary se zbytkem země naopak nabývají na nevraživosti a politické spory vedou Bagdád až k odmítání udělovat nové vládní kontrakty tureckým společnostem.

Hospodářské a diplomatické vztahy Ankary s kurdskou vládou se naproti tomu rozšiřují. Na iráckém severu tak působí kolem tisícovky tureckých firem, včetně některých nejznámějších tureckých bank, maloobchodníků a hotelových společností. Stovky kamionů se zbožím na kurdské trhy se denně tlačí ve frontách na hranici mezi severním Irákem a Tureckem. Turecké výrobky dominují v regionálním hlavním městě Irbílu, počínaje starými tržišti (súky) až po moderní výstavní místnosti v zámožných rezidenčních čtvrtích.

"Náš obchod s Irákem trvale roste, je ale přirozeně ovlivňován politickým napětím," říká Adnan Altunkaya, jehož rodinná společnost v jihotureckém městě Gaziantep údajně pokrývá dvě třetiny irácké spotřeby dětských plenek. Vývoz do Iráku se na exportu této firmy podílí 90 procenty.

Snadný trh

Obchodní úspěch skupiny Altunkaya z valné části představuje návrat Turecka na jeho přirozené odbytiště, z něhož bylo od 80. let minulého století vypuzováno válkou, sankcemi a nestabilitou. Jako sousední stát s průmyslovou základnou, bohatým zemědělským centrem a obchodníky, kteří se nedají zastrašit měnícím se prostředím, má Turecko na své straně výhody, které jiní jen těžko získávají.

"Prodával jsem turecké zboží po celém světě a tím nejsnazším trhem je Irák," říká významný turecký obchodník Serif Egeli, který jezdí do Iráku za obchodem už 40 let. "Máme stejný vkus: v jiných zemích musíte přizpůsobit zboží místním standardům, ale v Iráku je jenom opatříte etiketami v arabštině a okamžitě se prodává. A logisticky s námi nikdo nemůže soutěžit."

V souvislosti se snahami kurdského regionu snížit jeho závislost na Bagdádu se mohou jeho vztahy s Tureckem brzy posunout na jinou úroveň - ta ale není prosta rizika. Turecko totiž vyjednává s kurdskou regionální vládou o svém investičním zapojení do regionálních ropných a plynových těžebních polí - a to navzdory zuřivým protestům z Bagdádu. Jde o dohodu, která, jak Ankara doufá, pomůže uspokojit rostoucí energetický hlad Turecka a těsněji spojí obě území.

Složité vztahy

U některých analytiků tento projekt vyvolává nadšení, vzkvétající hospodářské vazby Iráku a Turecka mají ale složitý politický podtext. Od stažení Američanů z Iráku v prosinci 2011 se vztahy mezi Ankarou a Bagdádem prudce zhoršují, irácký premiér Núrí Málikí dokonce označil Turecko za "nepřátelský stát". Iráčtí činitelé říkají, že se Ankara vměšuje do iráckých záležitostí upevňováním vztahů s Kurdy a menšinovými sunnity ve snaze podkopat vládu v Bagdádu, v níž dominují šíité.

Turecko naopak obviňuje Málikího ze sektářství a poukazuje na to, že jeho vláda vylučuje turecké společnosti z dalších velkých kontraktů s iráckými institucemi. Napětí se prohlubuje i v souvislosti s plány Turecka investovat do severoiráckého energetického sektoru. Podle Málikího by taková dohoda mohla být protiústavní, USA zase varují, že její uzavření navzdory odporu Bagdádu by mohlo dále rozštěpit Irák, posunout Málikího blíže k Íránu a uzavřít tureckým společnostem 80 procent iráckého trhu.

"Výstavba i vývozy se letos sníží," předpovídá šéf Turecko-irácké obchodní rady Ercüment Aksoy. Podle něj má nyní Turecko v Iráku vzácnou příležitost, protože až se země stane stabilnější, zaplaví ji konkurence z celého světa.

"Turci jsou zvyklí na riskantní situace," řekl Aksoy. "Až se ale Irák stane normální zemí bez bezpečnostních rizik, přijde tam Británie, vstoupí tam Nizozemí a objemy naší obchodní výměny zase klesnou."