Turecký parlament začal projednávat změny volebního zákona. Kritici tvrdí, že jde o změny protiústavní. Jejich účelem je prý posílit moc prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Také podle všeho mohou vést k volebním podvodům.
Klíčové prezidentské a parlamentní volby jsou plánovány na listopad 2019, ale podle agentury AP se mohou konat i dříve. K tomu, aby se Erdogan udržel v čele prezidentského systému, kde od loňského dubnového referenda neexistuje úřad premiéra, bude muset získat 51 procent hlasů.
Pokud změny parlamentem projdou, Erdoganova vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) by mohla vstoupit do předvolební koalice s nacionalisty ze Strany národní akce (MHP). Ti by tak získali křesla v parlamentu, i kdyby jejich strana nepřekročila stanovený práh 10 procent hlasů. Erdogan by si na oplátku zajistil jejich podporu při prezidentské kampani.
Hlavní opoziční síla, Lidová republikánská strana (CHP), se obává, že navrhované změny mohou vést k volebním podvodům. Prosadí-li se, vláda bude moci dosazovat k dohledu nad volebními místnostmi stranické funkcionáře, povolávat ozbrojené složky nebo přesouvat volební urny.
Volební lístky vhazované do uren také nebudou muset nutně nést razítko příslušné volební komise. K této praktice už došlo během loňského referenda a opoziční strany ji neúspěšně napadly u nejvyššího soudu. Za protiprávní ji označila i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která průběh všelidového hlasování monitorovala.
Dvě opoziční strany dnes změny označily za neústavní a neúspěšně se pokusily dosáhnout toho, aby o nich parlament nejednal.
Ergoganova AKP tato opatření hájí tím, že jsou nezbytná pro "bezpečnost voleb" na jihovýchodě země obývaném převážně Kurdy, kde kurští povstalci podle AKP výhrůžkami nebo násilím ovlivňují voliče.
Vládní strana AKP a nacionalisté mají dostatečnou většinu na to, aby změny v parlamentu prosadily.
