Turecké ministerstvo zahraničí podle tamních médií kritizovalo usnesení, v němž český Senát ve středu odsoudil genocidu Arménů Turky v roce 1915. "Skutečnost, že usnesení bylo přijato v situaci, kdy v Senátu bylo málo členů a kdy celý svět bojuje s pandemií koronaviru, odhaluje zákeřnost, jaká se za tím skrývá," uvedlo podle tureckého internetového portálu haberler ministerstvo zahraničí v Ankaře.
Senát ve středu ve svém stanovisku odsoudil zločiny proti lidskosti, které spáchali nacisté za druhé světové války, stejně jako genocidu Arménů na území nynějšího Turecka před 105 lety. Stalo se tak u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války na popud místopředsedy horní komory parlamentu Milana Štěcha (ČSSD). Poslanecká sněmovna přijala obsahově stejné usnesení před třemi lety. Za genocidu označil systematické vyvražďování Arménů také prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zahraničí po tureckých protestech uvedlo, že tato hodnocení nejsou právně závazná.
Vyvražďování Arménů v roce 1915 v tehdejší osmanské říši padlo v roce 1915 za oběť až 1,5 milionu lidí. Je označováno za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko jako nástupce osmanské říše odmítá interpretovat masakry jako genocidu. Tvrdí, že údaj o počtu zavražděných je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy.
Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení podle portálu haberler považuje za nepřijatelné snahy posuzovat historické otázky "v zájmu politiky a určitých skupin". Resort diplomacie také vyzval "všechny, kdo kdo chtějí zastávat jednostranný pohled" na události z roku 1915, aby vzali v úvahu dopis tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana arménskému patriarchovi v Turecku z letošního dubna. V něm Erdogan vyjádřil soustrast potomkům Arménů z někdejší osmanské říše, jejichž předci "přišli o život v tomto bolestném období".
