Turecká vláda se rozhodla schválit Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů a předloží v této věci parlamentu návrh zákona. Na dnešní tiskové konferenci v Ankaře to po zasedání kabinetu oznámil jeho mluvčí Cemil Çiçek.
Çiçek podle agentury Reuters zdůraznil, že "Turecko (v minulosti) mělo důvody, proč protokol nepodepsalo, ale nepodepsat tento dokument (nyní) znamená nechat se vyloučit z diskuze".
Agentura poznamenala, že Ankara už před časem ukončila proces směřující k podepsání protokolu, ale podpis pozastavila kvůli obavám z nákladů, které si tento krok vynucuje.
O úmyslu turecké vlády přistoupit po létech odmítání k této mezinárodní úmluvě informoval již v pátek ministr životního prostředí Veysel Eroglu, když novinářům sdělil, že poslal v tomto znění dopis ministerstvu zahraničí. "Připojit se ke Kjótskému protokolu a schválit ho je vhodné," prohlásil Eroglu.
Turecko původně odmítalo protokol podepsat s poukazem na to, že nejprve musí dokončit vývoj své průmyslové základny. Ankara, která usiluje o začlenění země do Evropské unie, byla ale současně vystavena trvalému tlaku ze strany Bruselu, aby své ekologické normy výrazně zlepšila.
Protokol přijatý na konferenci OSN v japonském Kjótu v roce 1997 je dokumentem k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 procenta. Tato redukce se vztahuje na emise šesti plynů za pětileté období 2008-2012.
Kromě oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného, jejichž emise budou porovnávány k roku 1990, se závazek týká rovněž hydrogenovaných fluorovodíků, polyfluorovodíků a fluoridu sírového, jejichž emise mohou být porovnávány buď s rokem 1990 nebo 1995.
Platnost Kjótského protokolu, jehož ratifikaci Česko ukončilo v listopadu 2001, vyprší v roce 2012, ale signatářské země už vyjednávají o další normě, která ho nahradí.
Foto: Profimedia
