Od komunistických děl až po komiksy; tisíce titulů, které byly v Turecku po celá desetiletí zakázány, byly oficiálně odebrány z "indexu" díky nové vládní reformě. Loni v červenci turecký parlament přijal zákon, který ruší jakékoli rozhodnutí přijaté před rokem 2012 s cílem blokovat prodej či distribuci vydaných knih, pokud některý ze soudů zákaz konkrétní knihy nepotvrdí.
Termín pro případné potvrzení zákazu vypršel v sobotu a žádné soudní rozhodnutí blokující jakoukoli knihu či publikaci zaznamenáno nebylo, řekl šéf tureckého svazu nakladatelů TYB Metin Celal Zeynioglu.
"Všechny zákazy nařízené v hlavním městě Ankaře budou k pátému lednu zrušeny," potvrdil městský žalobce Kürşat Kayral. V oblasti metropole se to týká 453 knih a 645 periodik. Mezi nimi je několik komunistických spisů, například Komunistický manifest Karla Marxe a Bedřicha Engelse, stejně jako díla sovětského tyrana Josefa Stalina či revolučního vůdce ruských bolševiků Vladimíra Iljiče Lenina.
Najdou se mezi nimi ale i komiksy, atlas, zpráva o dodržování lidských práv v Turecku či esej o Kurdech.
Knihy omezované v rámci metropole však tvoří jen zlomek všech, které byly v Turecku zakázány. Mělo by jít až o 23 tisíc děl, informoval Zeynioglu, který tento údaj zjistil z ministerstva spravedlnosti. Přesné číslo je prý těžké zjistit.
Tyto zákazy nebyly vydávány a prováděny centralizovaně; nařizovaly je různé instituce v různých městech a v různou dobu," dodal. "Kromě toho mnoho z těchto zákazů bylo v průběhu doby zapomenuto a nakladatelé vydávání zakázaných knih obnovili."
Jako příklad uvedl Zeynioglu dílo tureckého básníka Nazima Hikmeta, který zemřel v roce 1963 v exilu v Moskvě. Jeho knihy jsou k dispozici v knihkupectvích a knihovnách, přestože byly zakázány.
Reformu proto mnozí považují za spíše symbolickou. "Myšlení se nezměnilo a lidé ve vládě stejně budou dál dělat, co považují za správné," řekl Ömer Faruk, bývalý ředitel nakladatelství Ayrinti.
Jako příklad uvedl jednu z knih, které vydal: erotické dílo Filozofie v budoáru francouzského spisovatele markýze de Sade. Coby nemravný byl text zakázán, ovšem turecký Nejvyšší soud toto rozhodnutí zvrátil. Přesto je kniha dál zabavována, tvrdí Faruk.
