Další problém pro EU? Turečtí imámové (mohamedánští duchovní) mají revoluční plány. Chtějí se vymanit z ruky státu, žádají více peněz, moci, větší politickou imunitu a jimi voleného nejvyššího duchovního. Kritici se obávají příchodu nové éry radikální politické agitace.
Na internetové stránce úřadu tureckého premiéra je vystaven devětadvacetistránkový návrh zákona Direktorátu pro náboženské záležitosti - zkráceně "Diyanet". Návrh, za nímž stojí zhruba 110 tisíc imámů v zemi, je jednou z předzvěstí hlubokých změn, jež by mohly dalekosáhle ovlivnit společenský život v Turecku.
Imámové chtějí zkrátka větší moc, vliv a více peněz.
Podle imámů by měl jejich volený předák větší váhu a více by dokázal ovlivňovat politiku. Dosud šéfa Diyanetu jmenuje stát. Islámští duchovní proti nynějšímu vedení Diyanetu nic nemají, ale jde jim prý o princip.
Mnoha sekulárním kritikům při takových plánech běhá mráz po zádech. Zakladatel tureckého státu Atatürk cíleně odstranil chalífát jako nejvyšší náboženskou autoritu, protože v islámu spatřoval zdroj vší zaostalosti.
Samostatná náboženská autorita je pro prozápadně orientované Turky hrůznou představou.
Současná vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) je islámského ražení a má dokonce fundamentalisticky orientovanou předchůdkyni. Podle tureckého tisku splní zřejmě imámům řadu jejich požadavků, ale o volitelnosti šéfa Diyanetu to nejspíše neplatí. Má totiž sloužit státu a ne věřícím nebo bohu.
Dvěma požadavkům duchovních ale vláda pravděpodobně požehná. Jsou to svoboda při kázání a omezená imunita. V současné době dostávají všichni imámové centrálně editované páteční kázání a musejí ho věřícím přečíst. Je to další dědictví Atatürka, který chtěl zajistit, aby islám neměl žádný svůj vlastní hlas a hlásal jen vůli státu.
Shora nařízená kázání ale podle imámů neodpovídají "skutečnému islámu". Duchovní prý nemůžou říkat v náboženských věcech věřícím pravdu. Zatímní praxi je podle nich nutné změnit - každý imám si má napsat vlastní kázání už ve čtvrtek. To zvýší náboženské nadšení a soudržnost religiozní komunity.
Pokud jde o imunitu, usilují imámové o stejné postavení, jaké mají úředníci. Ti můžou být trestně stíháni jen se souhlasem jejich představeného. V tomto případě by to byl šéf Diyanetu.
Zástupci imámů se ale zdráhají přesněji specifikovat, k čemu imunitu vlastně potřebují. Má se snad týkat jejich pátečních kázání? Anebo výuky dětí?
Náboženská výuka dětí je citlivým tématem. Za vlády AKP byla legalizována celá řada ilegálních škol koránu. Podle kritiků se přitom vůbec nezkoumalo, co a jak se v nich vyučuje. Nyní žádají imámové pro legalizované školy finance. A více peněz chtějí pro sebe i samotní duchovní.
Turecké úřady zatím na požadavky imámů oficiálně nereagovaly. Příliš se jimi nezabývá ani turecký tisk. Největší zájem zatím vzbuzují v zahraničí - z pochopitelných důvodů hlavně v EU.
Foto: turecká armáda a Profimedia
