Hodně utrpení, mnoho ztrát na životech a žádný zisk, neboť země není bezpečná. Takto příkře zhodnotil afghánský prezident Hamíd Karzáí v rozhovoru pro BBC působení Severoatlantické aliance ve své zemi. Jde o zdrcující bilanci více než deset let trvající mezinárodní vojenské mise pod Hindúkušem, při níž dosud zahynulo i pět českých vojáků.
Jednání Kábulu s USA o spolupráci po stažení bojových jednotek jsou složitá a postupují jen pomalu kupředu. V minulých měsících se opakovaně objevovaly zprávy, že vztahy Američanů s Karzáím jsou tak špatné, že šéf Bílého domu Barack Obama zvažuje, že z Afghánistánu stáhne po roce 2014 úplně všechny své vojáky.
Karzáí, kterému zbývá už jen šest měsíců ve funkci, než ho v čele státu nahradí po volbách nástupce, hodnotí působení NATO (Isaf) ve své zemi negativně.
"Chtěli jsme absolutní bezpečnost a válku proti terorismu s jasnými obrysy," řekl afghánský prezident.
Podle jeho přesvědčení se aliance nesprávně soustředila na afghánský venkov, místo aby se zaměřila na základny islamistického hnutí Taliban v Pákistánu.
"Nejsem rád, že musím říci, že tu je jen částečná bezpečnost. A to není to, oč usilujeme. Co chceme, je naprostá bezpečnost a jasná válka proti terorismu," poznamenal Karzáí k akcím NATO.
Bezpečnostní situace pod Hindúkušem se ale v uplynulých měsících výrazně zhoršila. Podle údajů OSN zahynulo v první půli letošního roku při bojích, atentátech a popravách více než tisíc civilistů. To je výrazně více než za stejná období v předchozích letech.
V jednom ze svých posledních velkých interview před odstoupením z funkce Karzáí konstatoval, že jeho prioritou je přinést Afghánistánu mír a bezpečnost. To podle něj zahrnuje i dohodu s Talibanem o sdílení moci. S tímto cílem je prý také jeho vláda aktivně zapojena do jednání s islamistickým hnutím.
Pokud možno, dohoda ještě s Karzáím
USA již téměř rok jednají s afghánským vedením o budoucí úloze amerických sil v této asijské zemi a je stále možné, že se nedohodnou. Nicméně zdroj agentury z administrativy prezidenta Baracka Obamy tvrdí, že zhruba 95 procent dohody je už hotovo.
Američtí a afghánští vyjednávači měli zatím poslední kolo rozhovorů v pondělí. Pozornost při něm věnovali dvěma zatím nedořešeným otázkám. Jednou jsou záruky proti budoucím intervencím ze zahraničí, čímž se mají na mysli výpady bojovníků Talibanu a teroristů, kteří přicházejí z Pákistánu a po útocích se na jeho území vracejí.
Druhým nevyřešeným bodem je úloha a způsob působení protiteroristických sil, které Spojené státy chtějí v zemi ponechat. Mimo jiné jde o centrálu CIA v hlavním městě Kábulu.
"USA a jeho spojenci, NATO, nadále požadují, aby i po podepsání bezpečnostní dohody měli volnost v útocích na naše lidi, na naše vesnice. "Afghánský lid toto nikdy nedovolí," prohlásil Karzáí.
Němci: Je to spíše k pláči...
Složitou až zoufalou bezpečnostní situaci v Afghánistánu při postupném odchodu jednotek NATO čerstvě dokládá i vyklizení polního tábora Kunduz (Kundúz) německé armády. Bundeswehr ho tento týden předal místním bezpečnostním silám.
Akce se zúčastnila německá, americká a afghánská politická a vojenská honorace a opakovaně se hovořilo o "historické události". Od této chvíle se o bezpečnost provinční metropole a jejího okolí mají starat sami Afghánci.
Němci jim předali základnu, v níž se dosud tísnily na dva tisíce mužů a žen Bundeswehru. Jde o nejmodernější bázi, jíž zatím afghánské vojsko má. Spolková republika do její výstavby a vybavení investovala od roku 2003 zhruba tři čtvrtě miliardy eur.
Němci v této oblasti zažili první křest bojem po příchodu do Afghánistánu. Z celkem 54 padlých Bundeswehru pocházelo 20 ze základny Kunduz. Od roku 2007 ale přicházelo z tohoto regionu stále více smutných zpráv. ISAF se nedařilo vykouřit tamní hnízda Talibanu a jiných ozbrojených skupin.
Jeho příslušníci se opakovaně dostávali do léček, umírali při explozích podomácku vyrobených bomb. Pás země u řeky Kundúz stále platí za jednu z mnoha bašt talibů. Oblast platí za extrémně nebezpečnou No-Go-Area.
Němci proto alespoň Afgháncům slibují, že je na žádný pád nenechají ve štychu. V plánu je pokračující výcvik afghánských ozbrojenců a, jak jinak, další miliony eur podpory.
Přítomný velitel ISAF Joseph Dunford, čtyřhvězdičkový generál, hovořil krátce po přistání a neustálých sporech a hádkách s Karzáím.
Přichází prý stále s novými požadavky - diplomaté a vojáci jsou vynervovaní.
Pokud se s afghánským prezidentem nedohodnou, může dojít k takzvanému nulovému řešení. V takovém případě by se do konce roku 2014 stáhli ze země kompletně nejen Němci, ale nejspíše i Češi.
I když o tom nikdo nemluví, plány této varianty jsou už v šuplíku.
