Měl to být vrchol oslav 30. výročí íránské islámské revoluce, ale tak asi patnáct minut po začátku projevu začali lidé ze shromáždění odcházet. Informuje o tom britský deník The Independent.
Účastníci shromáždění měli být zastánci tvrdé linie, nejloajálnější a nejkonzervativnější z prezidentových stoupenců. Tito lidé poslouchají píseň s refrénem „smrt Americe" už dlouhá léta. Na Západě často předpokládáme, že nekompromisní íránský postoj vůči zbytku světa bez výjimky podporují.
Nová americká vláda ohlásila změnu ve vztazích k Íránu a ochotu k přímému dialogu. Ahmadínežád ve svém projevu nezávaznou Obamovu olivovou ratolest vrátil. "Skutečná změna musí být zásadní, a nikoli taktická. Íránský národ skutečné změny vítá a je připraven k rozhovorům. Ale k rozhovorům, které budou vedeny ve spravedlivém ovzduší a za vzájemného respektu," řekl před shromážděním.
Jeho příznivci jsou však podle Independentu z jeho protiamerické rétoriky již unavení a zvažují skutečné smíření s USA.
Některé účastníky demonstrace nechal jeho projev naprosto chladnými. Lidé se spolu nahlas bavili a smáli se a pak, dříve než se očekávalo, vyrazili k východům. „Říká samé voloviny," utrousil jeden muž ke svému sousedovi, zatímco se pomalu sunuli davem směrem od slavnostní tribuny.
Mahmúd Ahmadínežád v tu chvíli právě chválil růst produkce hliníku, počet nově instalovaných telefonních linek a očividný turistický boom. „To jako mluví o Íránu?," ptala se jedna žena svého manžela. Žádná zmínka o dvacetiprocentní inflaci, chronické nezaměstnanosti a ekonomické krizi. Když Ahmadínežád řekl, že Írán za vše vděčí Alláhově přízni, jeden přítomný zavtipkoval: „Doufejme, že si nemyslí, že za vysoké ceny může bůh."
"Svět vstupuje do období dialogu a rozumu. Nechce, aby se opakovalo černé období Bushovy vlády. Osud, který ho postihl, a byl to velmi špatný osud, je lekcí pro ty, kdo chtějí světu vnutit svou vůli," pokračoval Ahmadínežád.
"Oficiálně zde ohlašuji, že íránský národ je skutečná a opravdová velmoc... Musím to vyjádřit dostatečně hlasitě. Stín hrozby visící nad hlavami Íránců byl jednou provždy odstraněn," prohlásil. Připomněl také nedávné vynesení první íránské družice na oběžnou dráhu.
Mnoho příznivců projev upřímně dojal. Nejčastějšími slogany, kterými demonstrující nadšeně mávali, byly variace na frázi „třicet let svobody, třicet let slávy".
Třiadvacetiletá studentka Somajeh Šáhiová se svěřila, že Spojené státy nenávidí. Nevěří, že s Obamou přijde změna. „My mu nedůvěřujeme."
Vážně se tvářící chlapec se v davu držel figuríny George W. Bushe pokreslené Davidovými hvězdami. Skupina mladých mužů se sportovními slunečními brýlemi a nadměrnou dávkou gelu ve vlasech si z něj utahovala, že tak pěkný oblek promarnil na figurínu, lépe by prý udělal, kdyby si ho schoval pro sebe. Americkému časopisu Time poté přiznali, že na demonstraci šli jen kvůli zábavnému doprovodnému programu než kvůli odkazu revoluce. Oslavy měly spíše podobu pouličního festivalu než patetického shromáždění k uctění režimu.
Účast v Teheránu, který má celkem deset milionů obyvatel, nebyla slavná. Na tak důležité výročí se v ulicích ukázalo nezajímavých 400 tisíc lidí.
Miliony Íránců, které zůstaly doma, sice většinou podporují tvrdou nukleární politiku, ale touží po ukončení izolace a chtějí usmíření se Spojenými státy.
Studentka oděná do konzervativního čádoru, hávu, který odhaluje pouze její obličej, Independentu řekla, že si myslí, že její prezident je šašek a že bezdůvodně vyvolává spory s ostatními zeměmi světa, které Íránci nikdy nechtěli. „Lidé v Íránu nemají nic proti jednání se Spojenými státy, pokud bude férové."
Foto: AP, Reuters
