Japonsko bylo nejaktivnějším ze 175 účastníků končící mezinárodní konference o obchodování s ohroženými živočišnými druhy. Lobbovalo mezi ostatními účastníky, na svém velvyslanectví v pořadatelské katarské metropoli Dauhá pořádalo recepci s jídly z ryb, o nichž se na konferenci jednalo.
Na dnešním, závěrečném plenárním zasedání, na němž bylo ještě možné přehlasovat rozhodnutí z minulých dní, účastníci změnili úterní volbu a odmítli připojit k obchodně chráněným druhům žraloka sleďového.
ČTĚTE TAKÉ: Žraloci prohrávají, na seznam CITES se dostal jediný druh
Africké země žádají o povolení legálně prodat slonovinu
Ačkoli mnozí konferenci označují za porážku ekologů, vedoucí americké delegace Tom Strickland je jiného názoru. Podle něj je důležité, že se o některých tématech aspoň debatovalo. Vůbec poprvé se prý na konferenci, na níž se posuzovaly návrhy přiřadit konkrétní ohrožené druhy k Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), hovořilo také o vlivu oteplování. Bylo to při americkém návrhu omezit obchodování s ledními medvědy. Účastníci jej hlasováním zamítli, protože se přiklonili k odpůrcům, podle nichž tohoto savce ohrožuje spíš mizení ledovců než nadměrný lov a obchod.
Američané neprosadili ani návrh zakázat vývoz tuňáků a v úterý při hlasování o ochraně čtyř druhů žraloků prošel návrh jen pro žraloka sleďového. Na dnešním plenárním zasedání však bylo možné ještě požádat o korekční hlasování a v něm bylo úterní rozhodnutí pro žraloka sleďového zvráceno. Znamená to, že za čtrnáct dní jednání v Dauhá se nepodařilo ochránit ani jeden z navrhovaných druhů - žraloky, medvědy lední, tuňáky a korály. Dnešní korekční hlasování přestála jen slonovina, s níž se nadále nebude moci obchodovat, což si přály Zambie a Tanzanie.
Všichni žraloci jsou loveni kvůli ploutvím, jež se za 100 dolarů po misce prodávají v asijských zemích v podobě žraločích polévek. Do Hongkongu každoročně dorazí deset milionů tun žraločích ploutví, což představuje smrt 73 milionů žraloků. Přitom lov pro ploutve se vyznačuje mimořádnou krutostí, jelikož zvířatům jsou ploutve uřezány a zbytky těl ještě zaživa hozeny zpět do oceánů.
Záludné suši
Aktivita japonské delegace byla mimořádná. Údaje o rychle klesajících stavech tuňáků Japoncům nezabránily podávat na recepci uspořádané na velvyslanectví den před hlasováním o omezení obchodu s tuňáky suši připravené z této ryby.
Japonci mají velký podíl na výsledku hlasování o tuňácích, žralocích a také o vzácných korálech. Podle ochránců přírody učinili z kdysi klubové konference ochránců přírody místo, v němž největší roli hrají peníze, obchod a ekonomika. Podobně jako na klimatických konferencích OSN přebily i v CITES politické zájmy vědu a o hlasování se rozhodovalo při uzavřených politických jednáních.
Podle účastníků byli Japonci na konferenci nejlépe organizovaní a vytrvalí, což nelze říci o rozdělené Evropské unii a pozdních reakcích USA. Tokio kampaň zahájilo několik měsíců před konferencí, Japonci se scházeli s představiteli malých i velkých zemí. Na jednání do Kataru, která začala 13. března, pak vyslali třicet lidí. Ti tvrdí, že byli delegací jako každá jiná, ale taky přiznávají, že za sebou měli mimořádný tlak Tokia uhájit obchod s tuňáky, protože v opačném případě by to znamenalo likvidaci japonského rybářství. Japonci 80 procent ulovených tuňáků vyvážejí.
Ačkoli ředitel japonského úřadu na ochranu ekosystému Hisaši Endo tvrdí, že se delegace držela faktů a nikoho k ničemu nenutila, zástupci některých zemí říkají něco jiného. Keňa, která v případě tuňáků i slonoviny hájila opačné názory než Japonsko, tvrdí, že Japonci zaplatili zástupcům rybářských organizací nejmenovaných afrických zemí za to, aby přijeli na konferenci a hlasovali "projaponsky".
Foto: ČTK/AP
