Spojené státy a Japonsko se dostaly do vzdušných incidentů s Čínou nad Východočínským mořem. Šlo o dvě na sobě nezávislé události, které se ale staly v rozmezí dvou dnů ve sporné oblasti, o jejíž kontrolu dlouhodobě Čína usiluje.
V prvním případě šlo ve středu o zásah čínských stíhaček proti americkému výzvědnému letounu. Podle oznámení amerického vojenského letectva se čínské stroje nebezpečně přiblížily a zachovaly se "neprofesionálně", uvedla agentura AP.
Čínské víceúčelové bojové stroje Su-30 ruské výroby vzlétly, aby odvrátily americký boeing WC-135, který prováděl v oblasti měření radioaktivity. Podle Washingtonu letěl stroj v mezinárodním vzdušném prostoru. Mluvčí amerických vzdušných sil Lori Hodgeová ale neupřesnila, zda pronikl do oblasti, na kterou si Peking dělá nárok.
Japonsko v pátek informovalo, že ve čtvrtek vyslalo stíhačky a letadlo s radarovým systém AWACS ke sporným ostrovům v oblasti poté, co čínské námořnictvo tam otestovalo bezpilotní stroj. Tokio proti čínské aktivitě v oblasti ostře protestovalo.
Incident se stal ve čtvrtek u souostroví nazývaného Japonci Senkaku a Číňany Tiao-jü. Obě země si na souostroví dělají nárok. Japonské ministerstvo obrany dlouhodobě varuje, že "agresivní politika" Číny ve sporných námořních vodách může vést až ozbrojenému konfliktu.
Japonsko podobně jako Filipíny a USA vyzývá Čínu, aby se řídila mezinárodním právem. Mezinárodní rozhodčí soud v Haagu totiž odmítl rozsáhlé čínské územní nároky ve strategicky významné oblasti v Jihočínském moři, kde Čína buduje umělé ostrovy a zřizuje na nich letištní dráhy a další infrastrukturu využitelnou pro civilní, ale i vojenské účely. Peking ale verdikt neuznal.
K souostroví Senkaku vysílá Čína pobřežní stráž často. Na přítomnost čtyř čínských plavidel upozornily japonské hlídky, které zaznamenaly, že z jedné z lodí vzlétl bezpilotní stroj. Japonské letectvo okamžitě vyslalo na místo čtyři letouny, včetně dvou stíhaček F-15.
Souostroví Senkaku je neobydlené. Obklopují ho vody bohaté na ryby a zřejmě jsou tam i ložiska zemního plynu. Oblastí vedou významné námořní trasy. Skupina ostrůvků je v současnosti pod japonskou správou.
Čína vyhlásila v roce 2013 nad Východočínským mořem identifikační pásmo protivzdušné obrany (ADIZ), na jehož základě vyžaduje od letadel mířících do oblasti, aby sdělovala své letové plány a řídila se instrukcemi čínských leteckých dispečerů.
Identifikační pásmo protivzdušné obrany (Air Defence Identification Zone) je pásmo kolem hranic, ve kterém je omezen provoz a které slouží potřebám protivzdušné obrany státu. Japonsko ani USA toto opatření ze strany Číny neuznávají.
