Spojené státy a Nizozemsko dnes na neformální schůzce ministrů obrany členských států NATO v nizozemském Noordwijku zvýšily tlak na zbylé spojence v NATO, aby dodali více vojáků pro boj proti radikálním islámským povstalcům v Afghánistánu. Podle aliančních zdrojů ale oslovené země pro to nehodlají projevit příliš pochopení, Německo to prý vysloveně odmítlo.
USA a Nizozemsko jsou společně s Británií a Kanadou v poměru k velikosti svých armád největšími přispěvateli vojenské pomoci a podle agentur si naléhavě přejí, aby se ostatní s nimi o toto břímě podělili. Nejvíce angažované státy jsou kromě toho pod tlakem veřejného mínění, aby svou účast omezily.
Nizozemský ministr obrany Eimert van Middelkoop dnes při zahajovací řeči kritizoval poněkud svévolné rozhodování jednotlivých zemí NATO o tom, nakolik se na afghánské misi budou podílet. Tvrdil, že vedoucím principem aliance je spravedlivé rozdělení rizika a zátěže mezi jednotlivými členy.
Jeho německý protějšek Franz Jozef Jung nicméně s posíláním dalších vojáků nesouhlasil. "Potřebujeme bezpečnost, obnovu a rozvoj (Afghánistánu), to je širší koncepce. Proto si myslím, že tyto výzvy prostě jen pro více a více vojenské angažovanosti jsou zavádějící," prohlásil. Poukázal také na to, že Německo má v Afghánistánu v současnosti 3500 vojáků, což označil za významný příspěvek.
Nizozemsko v současnosti zvažuje, zda prodlouží účast svých přibližně 1600 vojáků v mírové misi v této zemi, která končí v srpnu příštího roku. Jeho rozhodnutí by mohlo ovlivnit Kanadu, zda sama ponechá v Afghánistánu 1700 svých vojáků, jejichž současný mandát by měl skončit počátkem roku 2009. Pro plánovače NATO to je podle agentur důvod k velkému znepokojení.
Nizozemská vláda přitom doufá, že konání konference na jejím území pomůže přesvědčit skeptickou veřejnost a parlament o potřebnosti mise, uvádí agentura Reuters. Nebo by si alespoň přála přesvědčit ostatní spojence, aby posílili své jednotky a umožnili jí tak, aby ona mohla zeštíhlit nizozemské.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer naznačil jako možné řešení větší střídání vysílaných kontingentů do Afghánistánu, což by poněkud omezilo zátěž nejangažovanějších zemí. Dodal ale, že jde o myšlenku s dopady v dlouhodobějším horizontu.
Americký ministr obrany Robert Gates již v pondělí obvinil spojence v NATO, že nedodržují své sliby, že svou účast v Afghánistánu rozšíří, a to co do počtu vojáků, množství vybavení a také instruktorů pro rodící se afghánskou armádu. Právě její soběstačnost je předpokladem pro budoucí snižování počtu cizích vojáků v zemi.
Slibovaná pomoc spojenců je poměrně malá. Před setkáním ministrů samo Německo přislíbilo ztrojnásobit v Afghánistánu počet instruktorů ze současné stovky. Francie k tisícovce již přítomných vojáků chce přidat 50 instruktorů. Česká republika hodlá zvýšit počet vojáků v Afghánistánu z 224 na 415. Slovensko svou účast zdvojnásobí na 111 vojáků.
Gruzie, která o vstup do NATO teprve usiluje, by podle nizozemského tisku mohla nabídnout 200 vojáků. Alianční zdroje pochybují, že na jednáních přibudou další větší přísliby posil pro přibližně 40.000 zahraničních vojáků v Afghánistánu.
Polní velitelé v zemi si stěžují na nedostatek bojové techniky, hlavně vrtulníků, a bojových jednotek, kterých je prý asi o deset procent méně, než je pro současný kontingent zapotřebí.
Alianční státy se brání zvyšování jednotek v Afghánistánu s poukazem na to, že mají závazky v dalších mnohonárodních misích v Iráku, Kosovu, Libanonu a dalších zemích. Česko proto také situaci řeší tím, že sníží v polovině příštího roku počet vojáků v Iráku, a to ze zhruba stovky na 20.
Jinak se očekává, že ministři obrany na dvoudenním zasedání potvrdí závazek pokračujícího soustřeďování 17.000 příslušníků mírových sil v srbské odštěpenecké provincii Kosovu, v které chtějí tamější Albánci vyhlásit v brzké budoucnosti nezávislost, což v oblasti zvyšuje napětí.
Účastníci jednání budou možná také řešit aktuální komplikace kolem Turecka, jež zvažuje invazi do severního Iráku s cílem zničit základny kurdských povstalců, kteří nedávno opět napadli turecké území. Generální tajemník NATO v této souvislosti Ankaru pochválil za zdrženlivost.
Na fotografii: Americký ministr obrany Robert Gates (vpravo) hovoří se svým britským protějškem Brownem, 24. říjen 2007
FOTO: AP
