Íránské úsilí o vyvinutí jaderných zbraní je menší, než se původně soudilo. Tento závěr přinesla v pondělí zveřejněná zpráva amerických tajných služeb a vyvolala bouřlivé reakce.
Teherán zastavil svůj jaderný program v roce 2003, ale podle zprávy pokračuje v obohacování uranu.
Bílý dům nové závěry oficiálně komentoval jako „pozitivní". Riziko, že by se Íránu podařilo získat jaderné zbraně, však podle vyjádření bezpečnostního poradce Stephena Hadleye zůstává „vážným problémem".
Na zprávu rovněž ihned reagovali američtí demokraté, kteří vyzvali Bushovu vládu k přehodnocení tvrdého postoje vůči Teheránu a apelovali na větší diplomatické úsilí.
Írán dlouhodobě tvrdí, že jaderný program využívá jen k civilním účelům.
Ze zprávy bylo v pondělí odtajněno jen její shrnutí, které obsahuje informace 16 amerických zpravodajských služeb. Jako „vysoce spolehlivý" je označen údaj, že Írán zastavil „v reakci na mezinárodní tlak" svůj program vývoje jaderných zbraní již v roce 2003.
Se „střední spolehlivostí" uvádí, že tento program nebyl znovu zahájen.
Obavy trvají
Podle zprávy dosáhl Írán „významného pokroku" v roce 2007, kdy instaloval centrifugy používané k obohacování uranu. Jde o proces nutný k výrobě štěpného jaderného materiálu, potřebného při výrobě jaderné bomby.
Zpravodajské služby ale se „střední spolehlivostí" konstatují, že Teherán „stále čelí významným technickým problémům" při využívání nového zařízení.
Docházejí k závěru, že země zřejmě nebude mít dostatek obohaceného uranu pro výrobu bomby zhruba do roku 2010 až 2015.
Zpráva je však opatrná v hodnocení íránských jaderných aktivit a přinesla jen málo důkazů, na což hned poukázali stoupenci vojenského útoku na Írán.
Poradce pro Národní bezpečnost Stephen Hadley označil závěry zpravodajských služeb za důkaz oprávněnosti obav z teheránského jaderného programu a správnosti postupu prezidenta George Bushe. V této souvislosti také apeloval na další sankce, diplomatickou izolaci a finanční tlaky.
Teheránská vláda čelí v současnosti sankcím ze strany Rady bezpečnosti OSN a Spojených států. Důvodem je její neochota zastavit proces obohacování uranu.
Zprávě amerických tajných služeb v úterý kontroval izraelský ministr obrany Ehud Barak, podle něhož Írán svůj jaderný program sice v roce 2003 na čas zastavil, ale zřejmě jej mezitím opět obnovil.
Barak podle agentury Reuters zdůraznil, že jaderná zbraň v rukou Teheránu by mohla být hrozbou pro existenci židovského státu. Narážel tak na opakované výroky íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, že Izrael by měl být „vymazán z mapy".
Foto: AP
