Americký prezident Barack Obama mohl minulý měsíc neobvykle rychle a přímo obvinit Severní Koreu z kybernetického útoku na společnost Sony Pictures díky tomu, že se Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) podařilo v roce 2010 proniknout do počítačových sítí KLDR a využít výzvědný program. Informuje o tom list The New York Times.
Podle deníku pronikla NSA kvůli obavám z rozvoje schopností Severní Koreje do čínských počítačových sítí, které zajišťují spojení KLDR s vnějším světem. Přes Malajsii, již severokorejští hackeři s oblibou využívají, a pomoc Jižní Koreje a dalších spojenců se pak americká výzvědná služba dostala až do Severní Koreje.
The New York Times se ve svém článku odvolává na informace bývalých amerických i zahraničních činitelů, kteří nedávno o těchto operacích informovali, a na nově odhalený dokument NSA, jenž se zabývá elektronickou špionáží.
Agentuře se následně podařilo využít speciální program, který dokáže sledovat činnost mnoha počítačů a sítí používaných severokorejskými hackery.
Podle jihokorejské armády komunistický režim na tuto práci využívá na šest tisíc lidí. Většinu z nich údajně řídí hlavní zpravodajská služba a tajná kybernetická jednotka, jež má velkou základnu v Číně.
Činitelé a experti, na něž se americký list odvolává, uvedli, že důkazy získané díky zmíněnému skrytému programu, který sleduje aktivity Severní Koreje, nakonec rozhodujícím způsobem přesvědčily prezidenta Obamu, aby obvinil Kim Čong-unovu vládu z toho, že nařídila útok na Sony Pictures.
Podle deníku je Obamovo obvinění KLDR z této akce velmi neobvyklé, protože USA nikdy tak přímo neobvinily vládu jiné země z provedení kybernetického útoku na některý americký cíl.
Tajná služba NSA se před dvěma roky stala terčem velké kritiky v USA i v zahraničí, když její bývalý pracovník Edward Snowden zveřejnil velké množství informací o činnosti agentury.
Skandál vyvolalo především zjištění rozsáhlého sledování a shromažďování záznamů o telefonické a počítačové komunikaci milionů lidí, včetně světových státníků, nejen ve Spojených státech, ale prakticky po celém světě. Aféra však také rozpoutala debatu o potřebě využití elektronické špionáže v boji proti terorismu.
