Už ne "tam za mešitou". Ulice Jeruzaléma pojmenují

Zahraničí
2. 11. 2012 07:23
Východní Jeruzalém: úzké ulice, často s rozbitou vozovkou, bez chodníků a s odpadky kupícími se na nárožích.
Východní Jeruzalém: úzké ulice, často s rozbitou vozovkou, bez chodníků a s odpadky kupícími se na nárožích.

Když jede taxikář Sámir Rišak východním Jeruzalémem, na GPS i na mapu může zapomenout. Nebyly by mu k ničemu, jelikož místní ulice jsou povětšinou bezejmenné. V kontrastu s dobře označeným i udržovaným západním Jeruzalémem, obývaným Židy, je tato část města, v níž převažují Arabové, zanedbaná a anonymní. Když lidé volají taxi a také třeba sanitku, musejí řidičům místo popsat, což přináší problémy.

"Často se mi stává, že mi někdo zavolá, abych ho odvezl, ale já ho nemohou najít," říká Rišak. Sám bydlí v bezejmenné ulici ve čtvrti Šuafát. Občané musejí improvizovat, a tak třeba když si objednají pizzu, vysvětlují cestu s pomocí opěrných bodů - za mešitou první ulicí doleva nebo před školou vpravo. Řidič sanitky, který se v labyrintu ulic moc nevyzná, však může při takovém popisu pacienta hledat dlouho.

Problémy jsou rovněž s poštou. Bez ulice a čísla domu končí dopisy často v místním obchodě nebo mešitě, ale ani tak se k adresátům nemusejí dostat. Nevyzvednuté zůstávají úřední obsílky stejně jako účty, takže se nic netušícímu občanovi hromadí dluhy.

Jeruzalémský starosta Nir Barkat pojmenoval ulici v arabské čtvrti Beit Hanina po populární egyptské zpěvačce Umm Kulthumové."Je to jako nezmapované území," říká právnička Nisrín Aljanová, která pracuje v izraelském sdružení ochránců lidských práv. Chaos je takový, že není ani jasné, kolika ulicím názvy chybí. Uvádí se 150 až několik set.

Jeruzalémská radnice začala jednat a od loňska už nechala pojmenovat 145 ulic. Zbylé by pak měly mít jméno do roka, na domovní čísla dojde později. Východní Jeruzalém není s nepojmenovanými ulicemi jediný. Ani v Dubaji nebo Dauhá nemají mnohé ulice názvy, ale tam je důvodem hlavně velmi rychlá výstavba, s níž správa nestačí držet krok. V Kábulu mnoho ulic nemá ani dlažbu, natož pak název. V Jordánsku zase ulice běžně označují názvy, ale s číslováním domů se začalo teprve nedávno a při té příležitosti se často k údivu obyvatel mění i názvy ulic.

Rozdělené město

V Jeruzalémě je nápadný hlavně kontrast mezi západní a východní částí. Na jedné straně nablýskané obchodní domy, obytné čtvrti obrostlé zelení, kavárny s terasami a květinami vyzdobené ulice, z nichž i ta nejmenší je opatřená názvem v hebrejštině, angličtině a arabštině, na druhé východní Jeruzalém. Úzké ulice, často s rozbitou vozovkou, bez chodníků a s odpadky kupícími se na nárožích. Obyvatelé si roky stěžují, že ačkoli platí daně, v jejich bydlišti chybí kliniky i školy. I když je nutné říci, že i v západní části města jsou slumy a v té východní zase luxusní čtvrti, většina území obou částí odpovídá původnímu popisu.

Izrael východní čtvrti obsadil ve válce v roce 1967 (na snímku tehdejší premiér David Ben-Gurion).První dvě desetiletí od obsazení východní části Jeruzaléma Izraelem žili Židé v kontaktu s Araby. Obě komunity se ale striktně oddělily, když v roce 1987 začalo palestinské povstání, a od té doby se situace moc nezlepšila. Možnost získat izraelské občanství využilo jen málo z arabských občanů města. Mají status rezidentů a identifikují se s Palestinci ze západního břehu Jordánu. Výsledkem je město sice navzájem propojené, ale přesto hluboce rozdělené.

Izrael východní čtvrti obsadil ve válce v roce 1967, později je anektoval, což však neuznávají Palestinci ani zbytek světa. Východní část je domovem 300 tisíc Palestinců a také 200 tisíc Židů žijících v domech vybudovaných od roku 1967. V západní části města žije asi 300 tisíc Židů. Osud východní části byl jedním ze sporných bodů izraelsko-palestinských mírových jednání. Palestinci počítají s tím, že se východní Jeruzalém stane metropolí jejich budoucího státu, pro Izraelce je město nedělitelné.

Starostou města byl vždy Žid, částečně proto, že občané východní části většinou volby bojkotují a v městských úřadech jsou málo zastoupeni. Nynější starosta Nir Barkat nechává ulice označovat s patřičnou parádou. Začátkem října byla například jedna z ulic pojmenována po známé egyptské zpěvačce ulice Umm Kulsúmové. Přizvaný zpěvák zazpíval její milostné písně za potlesku shromážděných občanů. Barkat hovoří o zlepšování kvality života, na což občané odpovídají ničením nových tabulí s názvy ulic na znamení nedůvěry k židovským politikům. Názvy navrhují občanské výbory a schvaluje je radnice. Někteří se bojí důsledků, které pro ně nově zavedený pořádek může mít. Dostihnou je totiž hromady nezaplacených účtů.

Autor: AP, ČTK Foto: Profimedia

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ