Čína je známá jako jedna ze zemí s nejvyšším počtem sebevražd na obyvatele. Svůj život v minulosti často dobrovolně ukončovaly především mladé ženy na venkově. Podle nové studie nicméně v zemi počet sebevražd výrazně poklesl. Otázkou je, co je příčinou tohoto trendu a zda bude pokračovat i nadále.
Britský týdeník Lancet v roce 2002 napsal, že mezi lety 1995 až 1999 v Číně došlo průměrně k 23,2 sebevraždám na 100 tisíc obyvatel ročně. Letošní studie výzkumníků z University of Hong Kong (HKU) ale přišla s ročním průměrem 9,8 sebevražd mezi lety 2009 až 2011. To je pokles o 58 procent.
Čím si lze takový rozdíl vysvětlit a lze nové údaje považovat za věrohodné? Paul Yip, ředitel Centra pro studium a prevenci sebevražd na HKU a spoluautor studie, tvrdí, že takovýto pokles nebyl u žádné země nikdy zaznamenán. Čína přitom veřejně žádný boj proti sebevraždám nevyhlásila a k nějakému závratnému pokroku v psychologii a psychiatrii tam podle expertů také nedošlo, píše The Economist.
Největší rozdíl je v číslech týkajících se žen do 35 let žijících na venkově. V této skupině klesl podle studie počet sebevražd o 90 procent. K podobným údajům došel i jiný výzkum provedený v provincii Šan-tung, který hovoří o 95procentním poklesu mezi mladými ženami a 68procentním poklesu mezi všemi ženami obecně.
Podle oficiálních dat úřadů byla v Číně v roce 2012 míra sebevražednosti 6,9 případů na 100 tisíc obyvatel. Na tyto údaje sice nelze příliš spoléhat, jelikož úřady je záměrně zkreslují, skutečnost ale možná nebude tak odlišná.
Za pozitivním vývojem údajně stojí dvě věci. Migrace do měst a vzestup střední třídy. Zatímco na Západě je často právě městský způsob života považován za příčinu psychických problémů, pro čínské venkovanky může představovat spásu. Mohou tak uniknout chudobě a tlaku, který na ně může vyvíjet rodina a okolí.
Ženy ve městech také tak snadný přístup k pesticidům, jejichž pozření je na venkově "nejoblíbenější" formou sebevraždy. Pomáhá také postupné snižování jejich toxicity.
K poklesu množství sebevražd dochází i ve městech, jakkoli čínská média stále přicházejí se záběry zoufalých a zachraňovaných lidí balancujících na římsách a v okenních rámech. Vysvětlení je zřejmě jednoduché - Číňané se prostě mají lépe a jsou se svým životem více spokojení. Sociolog Ťing Ťün přidává ještě jeden důvod - atomizace rozšířených rodin, která omezuje konflikty, které sebevraždy mohou vyvolávat.
Rozpad rodin má ale zároveň i negativní efekt. Především pro seniory, kteří jsou nejrychleji se rozšiřující skupinou společnosti. Důsledkem politiky jednoho dítěte dožívají často v osamění, ať už bydlí ve městech či na venkově, a sebevražda pro ně mnohdy bývá jediným východiskem. Za několik let tak mohou být statistické údaje zase o poznání smutnější.
