V Číně žije 100 milionů lidí, kteří nemají žádného sourozence. Nejlidnatější země světa od konce 70. let 20. století reguluje počet dětí v rodině, aby zabránila populační explozi. Lidé ve městech mohou mít jen jedno dítě, a tak osm procent čínské populace už dnes tvoří jedináčci, napsala agentura AP.
Čína má v současnosti 1,3 miliardy obyvatel, což je asi jedna pětina populace celé planety. Takzvaná politika jednoho dítěte zabránila podle odhadů narození zhruba 400 milionů dětí.
Regulace porodnosti pod hrozbou odebrání přídavků a dalších administrativních postihů je podle čínských úřadů nutná mimo jiné proto, aby se v zemi udržela úroveň zdravotní péče a vzdělávání. Nicméně z obecně platného pravidla jedna rodina - jedno dítě je v Číně mnoho výjimek, v jejichž nepřehledné změti někteří rodiče umějí kličkovat.
Jedináčkům se v Číně občas říká "malí císařové". Hlavně kvůli péči, kterou jim jejich rodiče věnují, a charakterovým vlastnostem, které nadměrně opečovávané děti často mají. Jediné dítě se stává středobodem rodinného života. Vážné problémy pro tyto děti zpravidla nastávají v okamžiku, kdy opustí rodinný "palác". Mimo jiné proto, že je na ně vyvíjen ohromný tlak, aby uspěli.
Dvě děti jsou povoleny v mnoha venkovských oblastech, zejména pokud prvorozená je holčička, a u etnických menšín.
Čínské společnosti hrozí nevyvážený poměr mezi počtem žen a mužů, protože čínské rodiny dávají podle tradice přednost mužským dědicům. Potracené děti bývají častěji děvčátka. V roce 1982 na jednu čínskou rodinu podle AP připadalo průměrně 4,4 osoby, v roce 2005 už to bylo jen 3,1 osoby.
Politika jednoho dítěte se ukázala jako tragická pro rodiče, kteří své potomky ztratili při ničivém květnovém zemětřesení v provincii S'-čchuan. Mezi nejméně 69 tisíc obětí bylo skoro deset procent dětí, jež pohřbily nekvalitně postavené školní budovy. Už necelé dva týdny po katastrofě čínské úřady oznámily, že ty rodiny, jejichž jedináček byl při katastrofě zabit nebo vážně zraněn, budou smět mít legálně další dítě.
Foto: Profimedia
