Jde o hodně
V Izraeli se konají osmé předčasné volby v řadě

Od minulých voleb v březnu 2015 přibyla k hlavním tématům v Izraeli (mír s Palestinci, bezpečnost či drahý život) zejména otázka dalšího působení premiéra Benjamina Netanjahua, kterému hrozí obvinění ve třech korupčních kauzách. Navíc hlavní rivalové šéfa pravicového Likudu, jenž je premiérem s přestávkou již přes 13 let, spojili síly a vytvořili středovou koalici Modrá a Bílá na čele s bývalým náčelníkem generálního štábu armády Bennym Gancem. Osmé předčasné parlamentní volby v řadě se konají 9. dubna, přičemž Likud vyhrál poslední dvoje volby v letech 2013 a 2015.

V minulých volbách v březnu 2015 vyhrál Likud premiéra Netanjahua, který o dva měsíce později sestavil pravicovou vládu. V té byla kromě Likudu i náboženská strana Židovský domov, nová středopravicová strana Kulanu, ultrakonzervativní náboženská strana Šas a náboženský blok Jednotný judaismus tóry. Kabinet skončil loni v prosinci kvůli krizi kolem zákona o výjimkách z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní židy. A koncem února pak generální prokurátor Avichaj Mandelblit oznámil, že premiéra Netanjahua obviní z korupce a podvodu, Netanjahu obvinění odmítl a označil je za "politicky motivovaná".

I v minulých letech dominovala politice Izraele zejména bezpečnostní témata s hrozbami ze strany Íránu, radikálů z palestinského Hamásu z Pásma Gazy či šíitů z libanonského Hizballáhu. Izrael loni několikrát vojensky zasáhl proti íránským cílům v sousední Sýrii, kde trvá občanská válka, konfrontace trvá již od loňského března na hranicích s Pásmem Gazy, kde zahynuly již desítky lidí. Netanjahu si v této souvislosti vytváří již déle image silného muže, centristé z Modré a Bílé mají zase na prvních čtyřech místech kandidátky tři bývalé šéfy armády.

Mírový proces s Palestinci se již několik let více méně nepohnul z místa. Netanjahu již dávno opustil koncept "dvou států", který by umožnil vznik palestinského státu. Program centristů uvádí "oddělení" od Palestinců, Netanjahu je nicméně obviňuje, že jejich případný kabinet by umožnil vznik palestinského státu.

Z vnitropolitických témat zaujal loni parlamentem přijatý kontroverzní zákon, který zemi definoval jako výlučně židovský stát, arabština už nebyla oficiálním jazykem (jen hebrejština), zakládání židovských osad zákon označil za národní zájem a hlavním městem stanovil Jeruzalém. Navíc loni v květnu USA oficiálně přemístily své velvyslanectví v z Tel Avivu do Jeruzaléma a staly se první zemí světa s ambasádou v Jeruzalémě.

Voliče již několik let ale spíše trápí rostoucí sociální nerovnost ve společnosti a "drahý" život, podle jednoho průzkumu jsou sociálně-ekonomické otázky rozhodující pro čtvrtinu voličů. Ačkoli je v židovském státě nezaměstnanost nízká, inflace prakticky neexistuje a hospodářský růst vysoký, před 20 procent populace žije pod hranicí chudoby. Problémem je vysoká cena bydlení, nedostatek lůžek ve státních nemocnicích či narůstající ceny základních produktů.

K favoritům voleb, kterých se má účastnit až 45 kandidátek, patří kromě Likudu (Netanjahu by mohl v červenci překonat rekord Davida ben Guriona v délce působení v čele vlády) zejména nově vzniklá středová koalice Modrá a Bílá. Tu utvořil letos bývalý náčelník generálního štábu armády Benny Ganc, který stojí v čele strany Nezlomný Izrael, s centristickou stranou Ješ Atid někdejšího ministra financí Jaira Lapida a s další novou formací Telem exministra obrany Mošeho Jaalona. Za alianci kandiduje též šéf odborové centrály Histadrut.

Uspět by měla i nová nacionalistická strana s názvem Nová pravice, kterou založil ministr školství a zastánce osídlování západního břehu Židy Naftali Bennett a ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová po rozchodu s nacionalistickou stranou Židovský domov. Tato formace chce být přijatelnější pro sekulární voliče.

Spojily se nacionalistické náboženské strany Židovský domov, podporující zájmy židovských osadníků na Západním břehu Jordánu, s radikální pravicovou stranou Židovská síla, která sdružuje následovníky zakázané strany Kach (tu založil zavražděný rabín Meir Kahane, jenž hlásal rasistickou protiarabskou ideologii a požadoval, aby bylo arabské obyvatelstvo vyhnáno z Izraele i z obsazených palestinských území). A levicová Strana práce Aviho Gabbaje se rozešla se svým dosavadním spojencem, formací Pohyb bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové.

Do 120členného Knesetu, který je volen obyvatelstvem na čtyři roky podle systému poměrného zastoupení, by se měla dostat i sefardská náboženská strana Šas, aškenázský náboženský blok Jednotný judaismus tóry či arabské strany, které reprezentují na 18 procent izraelských Arabů.

Volební účast byla minule 72,4 procenta, k předchozím čtyřem volbám v letech 2003, 2006, 2009 a 2013 přišlo méně než 70 procent voličů, účast nad 80 procent byla naposledy zaznamenána v roce 1969.