Náhle se za horskou zatáčkou vynoří na skále horského řetězce Kandíl obrovská mužská tvář s knírem: není žádných pochyb, je to Abdullah Ocalan, předseda Strany kurdských pracujících (PKK), od roku 1999 ve vězení v Turecku. Teoreticky jsme ještě v Iráku, asi deset kilometrů od hranic s Íránem. Ale toto území patří především tureckým Kurdům.
Zástava PKK, rudá hvězda ztrácející se ve velkém žlutém slunci na zeleném pozadí, vlaje na stožáru, jejž střeží hlídka mladých bojovníků s kalašnikovy v ruce a s granáty za pasem, "Vítejte u nás!" Zde dělají zákony pouze oni. Poslední irácká policejní stanice je 20 kilometrů směrem dolů.
Zde začíná jedna z nejkrásnějších přírodních pevností planety, vysoké a holé hory v dáli, tisíce jeskyní, bunkrů a několik osad s chudými domky z kamene a sušeného bahna napsal francouzský deník Le Monde.
V posledních týdnech si vojenské aktivity PKK proti turecké armádě - podle kurdské verze naopak - vyžádaly čtyřicítku obětí. Následovalo bombardování a turecké vojenské zásahy. Pak začal horečnatý diplomatický balet mezi Ankarou, Bagdádem a Washingtonem a zvláštní partie pokeru, jejíž výsledek nikdo nedokáže určit.
V pondělí v Bagdádu irácký premiér Núrí Málikí slavnostně slíbil, že již nepřipustí, aby teroristická organizace, jako je PKK, využívala irácké území k útokům na tak významného souseda, jako je Turecko.
Bagdád ovšem již dobrých 15 let nemá žádnou kontrolu nad severní částí země, ani tam nemá žádné vojáky. Pohoří Kandíl patří k iráckému Kurdistánu a podléhá výhradně regionální kurdské vládě, která sídlí v Irbílu, dvě hodiny cesty na sever.
Iráčtí Kurdové ani přes mezinárodní tlak, který již dva týdny sílí, nevykazují žádný náznak toho, že by měli v úmyslu vyslat jedinou divizi svých bojovníků - pešmergů - proti svým vzpurným "bratrancům" z PKK. Nemají pro to žádné romantické důvody - oba tábory proti sobě bojovaly v letech 1996-2000 a ztratily při tom stovky lidí -, ale prostě proto, že vědí a že si tu sami vyzkoušeli, když je pronásledovala soldateska Saddáma Husajna, že pohoří Kandíl je nedobytné.
"Ani Alexandr Veliký se ho nedokázal zmocnit," směje se velitel Buzán Takín, který nás přijímá v bunkru u silnice. Tento důstojník vojenského křídla PKK nás vítá obsáhlým proslovem, z něho především vyplývá, že "nereálným" cílem Turecka, není vypudit odsud tři až čtyři tisíce kurdských bojovníků, kteří jsou rozmístěni v tuctu velmi mobilních táborů, roztroušených v horách podél hranice v délce asi stovky kilometrů.
Podle Takína chce Ankara především skoncovat s faktickou nezávislostí, jíž se těší pět milionů iráckých Kurdů a která velmi popuzuje nejen Turecko, ale také Írán a Sýrii, obávající se separatistické nákazy. Spolu s Palestici patří Kurdové - nejméně 35 milionů lidí rozdělených mezi tyto čtyři země - k těm významným národům, které nikdy nemohly získat vlastní stát.
Turecko chce podle Takína rozpoutat mezi Kurdy novou bratrovražednou válku. Regionální vláda v Irbílu totiž stále otevřeněji vyjadřuje názor - hlasem dvou bývalých nepřátel, nynějšího iráckého prezidenta Džalála Talabáního a prezidenta autonomního Kurdistánu Masúda Barzáního -, že aktivity PKK jejich projekt ohrožují.
Talabání již PKK tlumočil příkaz složit zbraně, nebo opustit irácký Kurdistán. Někteří jsou pro diskrétní obchod, dodává Takín: Ankara uzná naši autonomii výměnou za to, že my budeme souhlasit s rozsáhlou turecko-americkou operací.
Velitel ale varuje: "Tyto hory jsou kurdské, nebudeme se nikoho prosit o dovolení, zda tu můžeme zůstat. Nikdo na světě nás odsud nedostane!"
Džamila Ahmadová, malá opálená žena, která se nám představila jako vojenská činitelka PKK, (organizace má stejně tolik žen jako mužů a sexuální vztahy mezi nimi jsou zakázány), zasahuje: "Turecko lže. Nevedeme vojenské ofenzivy, jen se bráníme proti tureckému vraždění a genocidě, kterou proti nám připravují."
Asi desítka bojovníků - průměrný věk 20 let -, kteří nás obklopují, mlčky přikyvuje. "Vyhlásili jsme v říjnu 2006 příměří, páté od roku 1993," pokračuje. "Během roku proti nám turecká armáda vedla 485 operací. Co můžeme dělat? Chceme svá práva. Ankara nedávno odmítla další naši nabídku na příměří. I zvířata se brání!"
Na fotografii: Bojovníci PKK, nedatováno
FOTO: pkk-info.com
