Kurdští povstalci nevylučují, že v případě turecké intervence proti jejich základnám v severním Iráku zaútočí na ropovody v Turecku. Podle prokurdské agentury Firat to dnes prohlásil velitel jednotek Strany kurdských pracujících (PKK) Murat Karayilan.
Možnost vojenského zásahu turecké armády na iráckém území odhlasoval na žádost vlády ve středu turecký parlament. Mandát platí rok a přestože turecká intervence přes irácké hranice nehrozí bezprostředně, PKK bere tuto záležitost velmi vážně.
"Pokud jde o ropovody, nemáme žádnou konkrétní politickou linii... Ale vzhledem k tomu, že ropovody vedoucí přes (historický) Kurdistán znamenají ekonomickou podporu pro (zvažovanou) agresi turecké armády, je možné, že naše jednotky na tyto ropovody zaútočí," prohlásil Karayilan.
Agentura Firat sídlící v Evropě často zveřejňuje prohlášení vůdců PKK, která je v Turecku zakázaná a kterou rovněž USA a Evropská unie považují za teroristickou organizaci. V minulosti touto cestou PKK několikrát varovala, že zaútočí na citlivé body turecké ekonomiky, nyní ale v souvislosti s případnou tureckou intervencí tyto hrozby nabývají na mimořádném významu.
Naléhavost dává hrozbě ze strany PKK i skutečnost, že ropovody vedoucí z Iráku a z Ázerbájdžánu přes východní Turecko patří k důležitým spojnicím mezi zeměmi produkujícími ropu a odběratelským trhem na Západě. Nekompromisní postoj, který v uplynulých dnech zaujala Ankara vůči povstalcům z PKK, měl za následek i prudký nárůst cen ropy, jež se vyšplhaly k historickému maximu.
Turecká vláda také vyzvala Bagdád, aby tvrdě zasáhl proti základnám PKK na iráckém území a zejména proti povstaleckým vůdcům. Irácká vláda požádala o čas, než bude moci k operaci přistoupit, informovaly ve středu agentury.
Proti tureckému vojenskému zásahu na severu Iráku jsou jak Spojené státy, tak EU i NATO, jehož je Turecko členem. Washington má obavy, že turecká intervence by destabilizovala situaci v oblasti a vedla k dalšímu zhoršení poměrů v Iráku a popřípadě zavdala podnět i k vojenské intervenci dalších zemí, zejména Íránu.
Kurdští povstalci bojují se zbraní v ruce proti turecké ústřední vládě a za vytvoření nezávislého státu už od roku 1983; boje si dosud vyžádaly přes 30.000 obětí.
Na fotografii: Bojovníci PKK, 20. říjen 2005
FOTO: archiv
