Počet uvězněných novinářů v Turecku se za poslední tři roky zvýšil téměř pětkrát. Vyplývá to ze zprávy opozičního tureckého poslance Utkua Çakirözera, o níž informoval turecký deník Hürriyet. Poslanec zprávu zveřejnil, tedy u příležitosti Dne lidských práv.
Podle Çakirözera, který je členem opoziční Lidové republikánské strany (CHP), bylo koncem roku 2015 v tureckých věznicích 31 novinářů. Nyní jich je tam za mřížemi podle něj 145.
"Za prvních 11 měsíců letošního roku dostalo 74 novinářů tresty celkem více než 400 let," řekl poslanec.
Podle turecké platformy pro nezávislou žurnalistiku P24 je v současné době v tureckém vězení nejméně 170 novinářů a pracovníků médií, kteří jsou buď ve vazbě, nebo si již odpykávají trest. Turecká prokuratura obviňuje novináře, ale například i opoziční politiky často z urážky prezidenta, ale také z podpory teroristické organizace. Podle ochránců lidských práv využívá režim tato obvinění k umlčení svých kritiků.
Z urážky prezidenta je obviněna například i novinářka Hasan Cemalová, zakládající členka platformy P24, a to za sloupek zveřejněný letos v červenci na stránkách nezávislé žurnalistiky T24. Cemalová se minulý týden před vyšetřujícím soudcem hájila s tím, že její článek nikoho neurážel a že má právo na svobodu slova.
Tresty vynášejí turecké soudy nad kritiky režimu kvůli údajné "podpoře teroristické organizace" či "teroristické propagandě", a to kvůli vazbám daných osob na separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK) nebo na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a jehož prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě viní ze snahy svrhnout tureckou vládu.
Tažení vůči svým kritikům Erdoganova vláda zintenzivnila v létě 2016 po pokusu části armády o převrat, z něhož viní rovněž Gülenovo hnutí. Příznivce tohoto duchovního, i jen domnělé, turecká prokuratura obžalovává i jen na základě toho, že měli v mobilním telefonu aplikaci ByLock. Ta umožňuje posílání zakódovaných zpráv.
