Včera disidentka, zítra prezidentka. Napodobí Su Ťij Havla?

Zahraničí
30. 9. 2012 11:22
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij.
Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij.

Barmský prezident Thein Sein není proti tomu, aby ho v úřadu vystřídala opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. V rozhovoru pro stanici BBC k tomu řekl, že sám ale nemůže změnit ústavu tak, aby se Su Ťij mohla o úřad ucházet. Brání jí v tom fakt, že byla provdána za cizince a je matkou dvou občanů Británie.

"O tom, jestli se stane prezidentskou, rozhodne národ. Když ji přijme, přijmu ji i já. Mezi mnou a Su Ťij nejsou problémy, spolupracujeme," řekl Thein Sein.

Barmská opoziční vůdkyně Su Ťij.Su Ťij strávila do roku 2010 v domácím vězení 15 let, Barmě vládla do loňska junta. Su Ťij je nyní členkou parlamentu a vede parlamentní opozici. Za své nynější cesty po USA sbírá ocenění. Ve Washingtonu převzala Zlatou medaili Kongresu, v sobotu pak v Kalifornii dostala čestný doktorát sanfranciské univerzity. Pozdravit ji tam přišlo na 5000 lidí, mezi nimi mnoho členů barmské komunity, která je v San Francisku početná. Su Ťij řekla, že Barma je na "prahu nové cesty, ale ještě ne zcela na ní. Je to obtížné a delikátní období," prohlásila.

Thein Sein v rozhovoru uvedl, že případnou úpravu ústavy, která by umožnila Su Ťij kandidovat v roce 2015 v prezidentských volbách, musí podpořit parlament i národ. K tématu armády, jež vládla Barmě polovinu století a která má v parlamentu stále čtvrtinu křesel, řekl, že zůstává důležitou složkou vedení státu. "Odpovědnost armády jasně stanovuje ústava. Nemůžeme armádu z politiky vyloučit," sdělil.

USA uvolňuje Barmě pouta

USA oceňují reformy v Barmě a na důkaz toho začaly uvolňovat četná omezení. V létě Washington zrušil většinu restrikcí na americké investice v Barmě, embargo na dovoz barmského zboží začal rušit nyní.

Barma ale teď řeší etnické nepokoje na severu a na západě státu. V New Yorku na to tento týden upozornil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Při letošních střetech mezi barmskými muslimy a buddhisty zemřelo na 80 lidí a tisíce obyvatel odešly z domovů.

Barma nepřiznává asi 800 tisíc muslimským Rohingům status etnické menšiny, nemají občanství a jsou považováni za nelegální přistěhovalce. Podle ochránců lidských práv armáda začala Rohingy pronásledovat, zatýkat a doloženy jsou také případy znásilnění. Pan Ki-mun o tomto problému hovořil se zástupci Organizace islámské spolupráce, která reprezentuje 57 muslimských států.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Další čtení

Vladimir Putin čelí americké odpovědi

Trump dal Putinovi ultimátum. Teď pošle Ukrajině zbraně, pak nastoupí cla

Zahraničí
14. 7. 2025
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce novou premiérku. Má posílit ekonomiku a výrobu zbraní

Zahraničí
14. 7. 2025
Robert Fico

Fico poslal Fialu někam a pozval ho na Slovensko. Chce dál blokovat sankce

Zahraničí
14. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ