Vůdkyně barmské opozice
Včera disidentka, zítra prezidentka. Napodobí Su Ťij Havla?

Barmský prezident Thein Sein není proti tomu, aby ho v úřadu vystřídala opoziční vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. V rozhovoru pro stanici BBC k tomu řekl, že sám ale nemůže změnit ústavu tak, aby se Su Ťij mohla o úřad ucházet. Brání jí v tom fakt, že byla provdána za cizince a je matkou dvou občanů Británie.

"O tom, jestli se stane prezidentskou, rozhodne národ. Když ji přijme, přijmu ji i já. Mezi mnou a Su Ťij nejsou problémy, spolupracujeme," řekl Thein Sein.

Su Ťij strávila do roku 2010 v domácím vězení 15 let, Barmě vládla do loňska junta. Su Ťij je nyní členkou parlamentu a vede parlamentní opozici. Za své nynější cesty po USA sbírá ocenění. Ve Washingtonu převzala Zlatou medaili Kongresu, v sobotu pak v Kalifornii dostala čestný doktorát sanfranciské univerzity. Pozdravit ji tam přišlo na 5000 lidí, mezi nimi mnoho členů barmské komunity, která je v San Francisku početná. Su Ťij řekla, že Barma je na "prahu nové cesty, ale ještě ne zcela na ní. Je to obtížné a delikátní období," prohlásila.

Thein Sein v rozhovoru uvedl, že případnou úpravu ústavy, která by umožnila Su Ťij kandidovat v roce 2015 v prezidentských volbách, musí podpořit parlament i národ. K tématu armády, jež vládla Barmě polovinu století a která má v parlamentu stále čtvrtinu křesel, řekl, že zůstává důležitou složkou vedení státu. "Odpovědnost armády jasně stanovuje ústava. Nemůžeme armádu z politiky vyloučit," sdělil.

USA uvolňuje Barmě pouta

USA oceňují reformy v Barmě a na důkaz toho začaly uvolňovat četná omezení. V létě Washington zrušil většinu restrikcí na americké investice v Barmě, embargo na dovoz barmského zboží začal rušit nyní.

Barma ale teď řeší etnické nepokoje na severu a na západě státu. V New Yorku na to tento týden upozornil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Při letošních střetech mezi barmskými muslimy a buddhisty zemřelo na 80 lidí a tisíce obyvatel odešly z domovů.

Barma nepřiznává asi 800 tisíc muslimským Rohingům status etnické menšiny, nemají občanství a jsou považováni za nelegální přistěhovalce. Podle ochránců lidských práv armáda začala Rohingy pronásledovat, zatýkat a doloženy jsou také případy znásilnění. Pan Ki-mun o tomto problému hovořil se zástupci Organizace islámské spolupráce, která reprezentuje 57 muslimských států.