Letecké neštěstí na thajském ostrově Pchúket, při němž v neděli zahynulo 89 pasažérů letounu místní nízkonákladové společnosti, mohl mít na svědomí pilot stroje. Podle tiskových agentur to dnes prohlásil ředitel thajského úřadu letecké dopravy.
K TÉMATU: V Thajsku spadlo letadlo, rozlomilo se na dva kusy
Na stranu pilota, který při neštěstí také zemřel, se však postavil jak jeho zaměstnavatel, tak někteří odborníci. Podle nich mohl na letišti v době havárie nastat extrémní větrný jev označovaný jako microburst. Místní činitel rovněž připustil, že na letišti navíc nefungovala řádně část zařízení, jež mají varovat před nepříznivými povětrnostními podmínkami, které v tu dobu na ostrově panovaly.
Ředitel thajského leteckého úřadu Čajsak Ungsuvan je nicméně přesvědčen, že pilot stroje McDonnell Douglas MD-82 o nevyhovujících podmínkách věděl. Svědčí o tom prý i záznam jeho komunikace s řídící věží, která ho údajně varovala před silným větrem nad ranvejí. Šestapadesátiletý pilot se ale i přesto podle něj rozhodl přistát. "Jeho poslední slovo bylo: 'přistávám'," řekl podle DPA Ungsuvan.
Viceprezident aerolinek One-Two-Go, kterým havarovaný letoun patřil, se však podle agentury AFP pilota zastal. Podle něj šlo o jednoho z nejzkušenějších zaměstnanců společnosti. Zároveň vyzval, aby nebyl odsuzován, dokud přesnou příčinu neštěstí neurčí vyšetřovatelé. Ti nyní čekají na výsledek rozboru záznamů letu v takzvaných černých skříňkách, které již byly poslány do USA.
Podle odborníků oslovených agenturou AP by na vině mohl být také nebezpečný atmosférický jev označovaný jako microburst. Během bouře při něm na zem rychle dopadá velké množství studeného vzduchu, který se poté doslova rozletí na všechny strany. Pokud je jím zachyceno přistávající letadlo, odhodí jej to jako kámen, popsal tento fenomén Brant Foote z americké Laboratoře výzkumných aplikací (RAL).
Podle AP není známo, zda letiště na Pchúketu bylo vybaveno přístroji, které jsou schopné tento jev rozpoznat. Místní letecký činitel Vutičaj Singhamaní dnes podle BBC nicméně přiznal, že na letišti nepracovaly všechny bezpečnostní systémy řádně. To podle něj mohlo ztížit pilotovo rozhodování, zda je možné v pořádku přistát, či nikoli.
Jednou z verzí vyšetřovatelů také je, že nehodu mohla způsobit náhlá změna větru při dosedání letadla na ranvej, z níž stroj při manévru sjel, než narazil a začal hořet. Na palubě bylo v tu dobu 123 pasažérů a sedm členů posádky. Z 89 obětí bylo více než 50 zahraničních turistů; Češi mezi nimi podle českého ministerstva zahraničí s největší pravděpodobností nebyli.
Foto: ČTK
